Michal:
Evidentně všichni očekáváte další mou Kartrace slohovou práci, tak tady ji máte abych Vás nezklamal :)
Na 1. závod v roce 2017 jsem byl plný očekávání. Máme opět nově poskládaný tým, kdy RIK je již druhým rokem jako náhradník (což mě štve, ale chápu to ;) ) Kuba z důvodů školy a práce také nemůže a Luboš již nechtěl být stálým jezdcem. Takže tu máme dva nové-staré (ale přesto mladé) chlapíky se zkušenostma. 1. a pro mě týmovou jedničkou je Honzik Vopátek, který s náma jel jako náhradník v Chebu a nevedl si vůbec špatně. Honzík je neskutečně pozitivní člověk a to je to, co jsme v týmu potřebovali. Honzik má taky hodně naježděno a své kvality prokázal již tento první závod. 2. jezdcem se stal Vám již známý Džarda Volák, který Kartrace jezdil, kdysi dávno v předalekých galaxiích. Oba dva chlapíky vítám a dovolte mi jim touto cestou poděkovat za uzavření dlouhodobého kontraktu s týmem RS RACING :) a bez sponzorů :D
Já osobně jsem se přes zimu připravoval na simulátoru a v kuchyni…kvůli slíbenému dovažování. Což mi zase na druhou stranu uškodilo na beachvolejbalových trénincích, kde jsem nebyl schopen vyskočit nad pásku??? :D ale zpět k odéru benzinu ;)
Sám sebe považuji za nejslabší článek týmu, protože mi stále chybí to něco, co dělá tu půl vteřinu na kolo??? Proto jsem nechtěl nic podcenit a ve Vysočanech jsem najezdil cca přes 2 hodiny čistého času. Dostal jsem se na hranici 50 vteřin, ale chtěl jsem pod ní, což se mi během testování moc nedařilo, ale časy byly zhruba stejné +/- 3 desetiny. Každopádně jsem se moc těšil, až zase všechny uvidím a nejvíc jsem se těšil na oživené Buřty :D Oni vědí proč :D
Vzhledem k tomu, že přibyli i nové týmy, tak jsem byl hodně zvědav, protože o No Rajdrs vím, že maj taky slušně nalítáno a i to potvrdili, no pecka pro nás že? Klukům samozřejmě gratulace, jdou jaksi ve šlépějích Buřtíků ;) Ale my jako tým se porveme ;)
Dalo se očekávat spoustu soubojů v prvních kolech a tak jsem k tomu taky tak přistupoval, tzn, brát si vnitřky a když byla tlačenka za mnou, tak nepouštět a počkat na druhé kolo a hned šup do Jokeru následovat naší Kartrace elitu a nechat se hezky vyvézt. Anebo sledovat dění ze zadu a vzhledem k předvídatelné tlačenici předemnou, šup do Jokeru :D A to se mi povedlo parádně myslím hned tu 2. (mojí rozjížďku) kdy jsem dojel 4. těsně za Fandou??? No lidi pecka pocit :D Honzik mě zase mile překvapil, jak rychle a bez tréninku se dokázal adaptovat a hned byl sviňa rychlejší než já??? WTF??? :D Chvílema jsem opravdu čekal, že u vjezdu do Jokeru tam na tý pneumatice bude stát opravdu šašek s rolničkama a bude se mi smát do xichtu? :D V jedné rozjížďce mi bouchli saze, když jeden z nováčků na rovince přede mnou změnil směr 3x. (Míša si ráda vzpomene na Cheb, cca 3 roky zpět, jak jsem jí tam taky kličkoval?) Načež, jak jsem byl jaksi v amoku, tak jsem mu to tam poslal vzadu v rohu vnitřkem na brzdy, ale bohužel trochu moc. Naštěstí jsme to oba ustáli. Po rozjížďce, když jsem to vyprávěl klukům, tak se sám přihlásil, omluva padla z obou stran, nedostali jsme pentli. Takže obrovskej respekt k tomu dotyčnému za férovost a za vzetí situace, jako že jsme si kvit ;) a takhle by to mělo být ;) samozřejmě, že emoce ke sportu patří a my dva jsme si to řekli úplně v pohodě, takže z toho mám radost, že závodíme i s lidma, se kterýma si o těchhle věcech můžeme normálně promluvit ;) Jinak tohle byla asi jediná rozjížďka, kdy jsem se opravdu bavil :) Zbytek rozjížděk, byl pro mě tak trochu nuda, protože jsem tak nějak furt ztrácel a prokaučoval jsem strategii s Jokerem. Je celkem frustrující vidět, jak ti každý kolo před tebe z jokeru vylítne jezdec. Prostě mi nešlo je ani dohnat…natož předjet… Jo jo, to bude tou změnou pravidel jak v F1 co? :D No a nejhorší pocit byl, když jsem startoval z PP a vydržel první 2 kola… ale dojel 6. No fuj teda…
Na druhou stranu, jsem byl mile překvapený, že se mi podařilo se s časem dostat pod 50 vteřin…v závodním režimu? Divné že? :D takže hurá, už jsem taky v klubu „pod 50″ můj osobák je tedy 0:49.779 …nic moc co? Ale pro mě je to mega úspěch a když se podívám i na časy ostatních, tak docela dobrý :D
Za tým jsme splnili cíl, ale mohlo to být ještě aspoň o ten jeden stiupínek výš lepší ;) Ale i tak pohoda jazz ;)
Trať je dle mého posouzení, ta Nejlepší v Praze. Motokáry, vzhledem ke krátkodobému provozu jsou taky super, ale už byly znát markatní rozdíly. Obsluha? Fantastic ;)
PS: Zamysleme se nad tím, jak ukončit dominanci předních týmů. :D To bude asi furt ohraná písnička, ale aspoň díky nováčkům, se nám ten střed pole bude pěkně mýchat ;)
Těším se na můj favorit okruh do KartOne, kde doufám, zopakuju opět skvělý výsledek jako v předchozích letech.
Yarda:
Tým: Po RapidKart, Solid Drive nyní v RS. Za RS jsem v roce 2015 dal kvaldu v Hořovicích, ale se závodním režimem a navíc sprinty se to nedá srovnat. Kluci z týmu jsou neuvěřitelně rychlí.
Trať: Je fantastická, opravdu se mi líbí, má to rytmus!
Káry: Rozdíly v rychlostech a chování kár tradičně obrovské.
Joker lap: Strašidelná věc. Všechno se zamotá – nebýt časomíry, tak to nikdo nedá dohromady.
Rychlost: Z mého pohledu všech ostatních nadsvětelná.
Soupeři: Ohromně silní a vyrovnaní. Musel jsem si připomenout, že závod není kvalifikace a pouštět jezdce zadarmo nemá prostě smysl.
Dovažování: Překvapilo mě, že to moc nezdržovalo. Jinak příznivcem nebudu – dokud bude každá kára jiná, je tohle hledání spravedlnosti v kupce sena.
Výsledek: Nebyl jsem poslední, čehož jsem se po první jízdě oprávněně obával. Musím se zlepšit ve všech ohledech. Konkurence je obrovská.
Organizace: Skvělá nemělo to chybu. Díky!
Fyzička: Tak to je první věc na které musím zapracovat.
Honzik:
Na první letošní závod Kartrace jsem se velmi těšil. V závodech Kartrace to byl pro mě takovýto druhý závod – první jsem jel na podzim v Chebu. Ukončil jsem šampionát v hale v Táboře a těšil jsem se na venkovní okruhy. Počasí velmi přálo, slunce svítilo a povrch byl suchý. Co více si pro vyrovnané souboje přát. Nastoupil jsem jako první jezdec na pro mě pouze videem nastudované trati a myslím, že hned první rozjížďku jsem se nedržel špatně. Čtvrté místo dostatečné. Po vystupování z motokáry a střídání se s dalším jezdcem na mě padla otázka: „Vyndal sis závaží?“, zeptal se přicházející jezdec. „Nevyndal, žádné nemám, mám přes limit.“ Jenže v tu ránu na mě volá, že tam závaží je. Minimálně 10 kg. Takže jsem si první rozjížďku dal o minimálně 10 kg těžší a hned jsem viděl, jak se cítí Jirka Vostoupal – což mu nakonec i sedlo, jak jsme viděli. V dalších rozjížďkách, jak jsem startoval ze stále vzdálenější pozice (boxy na závaží už jsem si kontroloval, aby byly prázdné), bylo náročnější se probojovat dopředu. Měl jsem v rozjížďkách samé borce a každá chyba byla znát. Když jsem ve čtvrté rozjížďce konečně startoval ze třetí pozice, měl jsem namlsáno na bednové umístění. Start se vydařil, předjel jsem druhého. První si v páté zatáčce moc nadjel a tak jsem ho zkusil předjet. Viděl jsem, že se nevejdu a šel jsem na brzdu, abych se zařadil hned za něj, jenže mi zavadil o přední nárazník a otočil se. Pokračoval jsem tedy z první pozice, ale ztratil jsem pár vteřinek při brzdění, takže mě po chvíli předjel Miky. Docela jsem se ho držel, hodně mi sedl průjezd šikany po stoupání. Za chvíli se povedlo dalším dvěma jezdcům se dostat jokery přede mě a já se zasekl za třetím a první dva začali ujíždět. Po chvíli jejich soubojů jsme se přiblížili a mě se blížil okamžik, kdy jsem se chtěl dostat na třetí pozici a bojovat alespoň o druhou. Nepočkal jsem a riskl jsem to při nejbližší příležitosti. Akorát jsem šel ve vracáku moc na brzdy a otočil jsem se u gumy. Ztratil jsem tak boj o bednové umístění. Nechtěl jsem to však vzdát a zabojoval jsem, abych stáhl umístění do pětky. Souboje byly velmi dobré, nájezd do vracáku ve čtyřech, kdy jsem jel dvěma koly po trávě, musel být docela koukatelný a průjezd cílem opět ve čtyřech, to se jen tak nevidí. O výsledné osmé místo jsem přišel časovou penalizací, za otočení prvního jezdce, a bral jsem devátou pozici.
Dovažování se mi líbilo, myslím, že bylo znát, že lehčí kluci o tolik neujížděli na výjezdech, jako jsem si pamatoval v Chebu. Byl bych pro dovažování, kde to půjde.
Na jokery jsem zvyklý z Tábora, takže pro mě to nebyla novinka. Škoda, že mi moc nesedly, když jsem se většinou za někým zdržel.
Těším se na další závody, abych se přiblížil borcům a bojoval o první tři příčky.