„K legendě mám daleko.“ – Rozhovor s hlavním komisařem Petrem Hantákem
Petr Hanták, alias Slepejš, je člověk, který mě přivedl k motokárám. Ocitli jsme se před asi deseti lety pracovat pro stejnou kompeny a Slepejš v té době už byl propadlý motokárám. Já jsem sice (jako slepý k houslím) narozen s příjmením, které zejména příznivci jedné stopy znají, ale o závodění jsem se nikdy do té doby nezajímal. Tedy aspoň ne v reálu. Na počítači to ano. Takže zatímco ve virtuálních soubojích po síti se mi dařilo Slepejše porážet, on mi to vesele vracel na motokárové dráze, kde byl mým velkým učitelem a později výborným parťákem.
Teď jsme oba o deset let i kilogramů starší a v letošní sezoně působíme už jenom jako bafuňáři. Využil jsem tedy příležitost a poprosil Petra o rozhovor, bezprostředně po prvním závodě v Plzni.
RIK: Petře, patříš k legendám KART RACE a motokárového závodění, jsi jezdec, který získal vůbec první titul KART RACE v úvodní sezoně 2004. Jak jsi se vůbec dostal k motokárám a jak probíhala Tvoje dosavadní kariéra?
Slepejš: „K legendě mám daleko:) No k úplně prvnímu titulu v rámci KART RACE jsem měl dobrého parťáka jménem Richard Kába :)*. K motokárám mě dostal jeden kamarád v rámci obchodní schůzky. Prý jestli jsem na něčem takové už jel? To bylo někdy v roce 1997. Jistě že nejel, ale šel jsem trénovat na Džbán (Praha 6**). Nejvíce mě to bavilo jezdit smykem :). Pak otevřeli Radotín a to byla pro mě droga. S obchodním kolegou jsme tam chodili 2x týdně. Výhoda byla, že jsme tomu říkali jednání a hradila to jeho firma :).“
„Mám také jeden unikát doma. Když v Radotíně zavedli Hondy 270cm3 tak jsem hned první den zajel superlicenci. (tenkrát 1:12:00, avšak můj čas byl 1:09:05 – 8. nejrychlejší čas historie okruhu). Já mám č. 0002 a kolega č. 0001.“
„V roce 2002 si pamatuji, jak si za mnou přišel, že se chceš přihlásit do West Race Day soutěže, ale že nejspíš neprojdeš přes kvalifikaci v Radotíně. Nějaký ten tisíc jsme společně utratili na dráhách Džbán / Radotín a ejhle málem si se svezl v F1. Když už jsme to tak uměli tak k založení RS Racingu bylo kousek.“
RIK: Pro někoho, kdo je zvyklý jezdit, může být role hlavního komisaře dost nepříjemná, když jsi tak postával v Plzni s vlajkami, nesvrběly Tě ruce sednout do stroje a rozdat si to s klukama na trati?
Slepejš: „To víš že svrběly, ale každým rokem jsem zestárnul o pár kilo a tak na ty mladíky, mně chybějí desetinky :).“
RIK: Jakým způsobem probíhal závod, resp. kvalifikace v Plzni? Překvapilo Tě něco, poslouchali jezdci, chovali se na trati způsobně?
„Bylo strašně krásně vidět, že někteří opravdu jezdí hlavou a vzali si moji radu k srdci (ač ji nepotřebovali). Kvalifikace se jezdi 1-1-2-1-2-1-2-1. Tj během dvou kol zahřeju gumy (1-1-), pak si dám 2 ostrá kola (-2-) a tak pořád kola. Někteří vypálili 4 ostrá kola od startu a pak už byli jen turisti, protože byli vyšťaveni a občas se snažili chytnout někoho rychlého.“
„Závod na čas to je vždy loterie, protože každému to nevyhovuje. Závod probíhal v pohodě, bylo vidět, že kluci byli jak utrženi ze řetězu. Překvapila mě dráha, zázemí a vyrovnanost kár. Osobně jsem otestoval všechny káry a vybral ty „nej“. Mechanici byli skvělí a svou práci dělají dobře.“
„Vztah mezi piloty a komisařem se musí vybudovat, protože když jsem sám aktivně závodil, tak jsem nejezdil v rukavičkách. Vždy jsem předjížděl tam, kde to nikdo nečekal a bylo z toho pěkných pár havárií. Řval jsem na traťáky, že jsou slepí jak patrony i během jízdy, že ten onen blb mě brzdí, atd…“
„Nebudu každé ťuknutí hned mávat, protože si myslím, že dobrý pilot si najde svou cestu jak předjet. Zároveň však nejsem zastánce stylu, že závod se vyhrává v druhé zatáčce. tj. vlítnu tam bez brzd a děj se vůle boží.“
„Musíme udělat znovu osvětu jak se má správně pouštět rychlejšího jezdce před sebe, neboť někteří byli i sobě nebezpeční :).“
RIK: Byl podle Tebe počet komisařů (tedy hlavní plus jeden) na plzeňskou trať a formát kvalifikací dostatečný?
Slepejš: „Pro Plzeň to bylo na hraně, neboť zápřah komisařů byl permanentní a to může vést k chybám. Příští rok musí být 3.“
RIK: Traťový komisař Láďa Kučera je asi trochu mladší než by si traťáka člověk představoval, nebyl v tom problém?
Slepejš: „Láďa je skutečně mlaďoch, ale nevidím v tom problém, protože pokud někdo „nastoupí“ na mého kolegu komisaře, tak nebudu kamarád. Láďa potřebuje více zkušeností na trati, avšak v tom nevidím problém, protože taťka jezdí a tak ho vezme trénovat. Je to hodně důležité, aby zvládnul ostrý závod.“
RIK: Jak se Ti první závod líbil a jak se těšíš na zbytek sezony?
Slepejš: „První závod byl super a na sezónu se těším. Snad se to povede z pohledu komisaře, avšak již teď vím, že to bude těžké. Po mě i pro jezdce.“
RIK: A co příští rok? Nebudeš mít přeci jenom chutě založit tým a vrhnout se znovu s plnou chutí do soubojů na trati?
Slepejš: „To záleží na dvou faktorech, pokud zhubnu a pokud RS Racing vstane ze záhrobí a bude zase pouštět hrůzu. Možná když mě osloví tým z čela tabulky tak budu zvažovat, jestli jo anebo ne:).“
RIK: Díky za rozhovor, díky za skvělou práci a hodně štěstí letos!
Klikněte pro speciální fotogalerii věnovanou Slepejšovi
* – Poznámka RIKa: Adama Stívína jsme takticky zamlčeli a byl to hlavně on, kdo nese zásluhu na vítězství.
** – Poznámka RIKa: Původní okruh pana Kodery, předtím než se musel odstěhovat na Žebrák. Moc se těšíme, kde se znovu objeví.
A ještě několik fotografií rovnou do článku:
