Rozhovor s Mishmash Racing
Jak hodnotíš svůj výsledek a výsledek týmu ?
Pavel: „Výkon bych zhodnotil jako jedem, co můžem, ale tenhle rok to pořád nějak nestačí. Pověstné štěstíčko nám vždycky taky nějak nepřeje – jen za poslední dva závody – v Hořovicích ztráta na 3 K jeden bod (121 vs. 120), teď zase jeden bod na vítězství (které bychom díky jednomu vítězství a nejrychlejšímu kolu urvali), do toho když se losuje startovní pozice na startu, tak samozřejmě bereme tu úplně poslední.
Ale co, jak se to říká, každý chvilku tahá pilku, takže ačkoliv šampionát je pro nás už ztracen, tak to nikdy nevzdáváme a nikdy nejsme moc daleko od čelních pozic. A důležité je pro nás si závody užít, což se v Brně určitě povedlo jak jezdcům, tak doprovodnému personálu (viď Míšo a pane Jamesone! ;-) )
Jinak s výkonem svým i týmu jsem spokojen. Vylosování poslední startovní pozice nebylo ideální, ale jelikož jsem startoval do prvního stintu, tak jsem si říkal, že bude aspoň koho předjíždět. A to se dařilo! Už na konci asi třetího kola jsem se prokousal z devátého na čtvrté místo. V tu chvíli jsem si říkal hlavně opatrně, je to hodina, jedeme ve vláčku, nemá cenu to uspěchat. To si bohužel však nemyslel jezdec za mnou, který mě v úzkém místě, kde se nedá předjíždět, trochu šťouchnul, což mě poslalo do gum. A bohužel ne do gum, ale i do ocelového lana, které gumy dost nešikovně drželo. Takže zapřen o ocelové lano, jsem ještě koupil pár ran od projíždějících jezdců… Ku*vaaa!!! Jsem si tak nějak ne úplně v klidu říkal a následně divoce gestikuloval na komisaře. No nic hlavně se nerozčilovat po Lišákovsku, takže rychle otočit káru, což moc nešlo, a na stíhačku. Bohužel ztráta 10-15 s byla jasná. Aspoň je co sjíždět. Výsledkem bylo nejrychlejší kolo závodu (stejně jako v Hořovicích, takže si říkám, že ještě nepatřím úplně do starého železa; i když v obou případech mi to bylo platný jako mrtvýmu zimník) a předávka někde v polovině pole. Kluci pak jeli dobře, chvíli to bylo i druhé místo, bohužel pak přišla malá chybka, která nás srazila na konečné čtvrté místo v prvním závodě.
Druhý závod začal za sucha, což se však velmi rychle změnilo a byl to pořádně mokrý závod. Na vodě můj výkon už tak slavný nebyl, ale udržel jsem asi čtvrté místo. Věděl jsem, že kluci jsou ale pěkný vodníci, takže jsem cítil, že by to mohlo být dobré. A taky, že bylo! Anton šel do káry po mně a po pár kolech, co si zvykal, začal všem nadělovat, a to pořádně! Takže v polovině závodu jsme se dostali na čelo, kde jsme vydrželi i po vystřídání Jirky a nakonec jsme druhý závod vyhráli s náskokem asi 40 vteřin. Ale náskok nám opět nebyl moc platný, když jsme už v průběhu závodu věděli, že z toho bude v součtu třetí místo.“
Po dlouhé době se do seriálu vrátil formát vytrvalostního závodu, byla to příjemná změna?
Pavel: „Vytrvalostní závod je prostě závod a už jen z tohohle pohledu je lepší a zajímavější než jakákoliv kvalifikace, když se na trati pořád něco děje, každou vteřinu jde o celkový výsledek, dá se taktizovat atp. Bohužel je zároveň i strašně citlivý na vyrovnanost motokár. Ty však v Brně vyrovnané byly a tak si myslím, že to byly povedené závody.“
Jak hodnotíš okruh v Modřicích ?
Pavel: „Ze začátku trochu strach z délky, ale myslím, že jsme si ho nakonec všichni parádně užili.“
Po Písku tu máme další výzvu, závod v Chebu na 390kách, jak se těšíš a jaké šance dáváš svému týmu ?
Pavel: „Kdo by se netěšil, že?! Se šancemi si úplně nejsem jist, myslím, že jsou okruhy, které nám ještě v současném složení budou svědčit trochu více. Každopádně se o to poperem.“
A co Jan Tleskač ?
Pavel: „Asi bychom potřebovali jeho kolo, abychom v téhle sezoně konečně vyhráli…“