Viribus Unitis 2014 – tým I.Quest report – část pátá
Takže kde jsme to skončili? V Broumově a máme čip.
Když jsme si prošli indicie, které nám chybí vyřešit, zjistili jsme, že to jsou dva klíče, ke kterým nemáme „zámek“, dále datumy nobelistů, které jsme si doplnili takto na tyto dvě možné kombinace:
1843 1890 1896 1901 1896 1939
1905 1959 1947 1984 1947 2007
1914 1967 1984 1986 1957 N/A
1843 1890 1896 1901 1939 1896
1905 1959 1947 1984 2007 1947
1914 1967 1984 1986 N/A 1957
Součty, jako předpokládaný kód do zamčené krabičky nám pak připadlo v úvahu: 5872 nebo 5889.
Dále jsme měli broučka, z jehož nožiček jistě něco dostaneme a asi 2,5 hodiny času. Vyrazili jsme samozřejmě do Otovic, protože jsme čekali, že po správném zadání PINu, se dozvíme nějakou další podstatnou indicii, s tím, že tamtéž dostaneme i tajemství z čipu. Houba měl celou cestu na mysli, zjistit, jaký má čip číslo a případně ho zkusit zadat do krabičky, ale prý jsem ho nepustil ke slovu a tak to zapomněl.
Na místě bylo kromě DEZILUZE několik dalších týmů a kameramani. Postupně přijížděli další. DEZILUZE vypadala poněkud pesimisticky, zatímco my plni energie jsme se vrhli ke kódu a začali do něj vkládat všechny myslitelně kombinace, ke kterým jsme měli indicie.
Mezitím se Kája s Houbou vrhli na čip po správném připojení napájení začali dostávat nějakou morseovku z blikátek. Pokusil jsem se výsledek natočit kamerou a pak to z toho dostat, ale Houbu v tu chvíli napadlo, že bychom to z toho mohli dostat jako zvuk a začal pracovat na tom, aby signál z brouka rovnou zaznamenal jako zvuk do počítače. Nutno přiznat, že většina týmu (kromě nás s bybou) umí morseovku, ale umí ji na ucho, nikoli na oko …
Já a byba jsme se ještě chvíli snažili neúspěšně o zámeček. Situace byla velmi vtipná. Každou chvíli přijel stejně jako my, nějaký další tým plný optimismu a po chvíli už byl jako zmoklá slepice. Čas běžel a my nic moc neměli. Nutno přiznat, že tady už zapůsobila trochu únava a nedostek managementu uvnitř týmu. Prostě jsme nebyli schopni pracovat jako tým, nepomáhali si a tak nějak všichni čekali, že se výsledek stane sám.
Ve 20:15 prohlásil kameraman, na popud gamemastera, že pokud jsme si toho nevšimli, tak ten čip má na sobě číslo.
To Houbu zamrzelo dvakrát. U zámku právě seděl Květák z Black Sheepů a patrně zkoušel brutal force … a tím byl u zámku zkrátka první, my byli hned za ním, ale on schránku otevřel. Byla tam patice na čip a QR kod. V tu chvíli nám bylo jasné, že se tu nic nového nedovíme. Kája měl sice už čip napájený, my s bybou a poté Majkl jsme začali dešifrovat znaky z videa … ale čas už nebyl.
Navíc si nejsem jistý, jestli bychom dali Four Squere Cipher, protože tuto šifru jsme neměli nastudovanou a tak nějak jsme se již od rána upínali k prostému Playfairovi.
Ve 20:30 oznámil kameraman, že je nepravděpodobné, aby ještě quest někdo dal a, že je asi dobrý nápad vyrazit zpět do Stárkova.
Ve Stárkově jsme pobyli jen krátce, protože Majkl potřeboval být v neděli ráno v Praze a nabídl se, že bude cestu zpátky řídit. Viribus Unitis pro nás tedy skončil třetím místem, což je prozatím naše nejlepší umístění. Je vidět, že ačkoli rezervy jsou stále veliké, děláme pokroky. Ale to už je na interní debatu uvnitř týmu.
V posledním díle seriálu ještě zhodnotím soutěž jako takovou, tak si to nenechte ujít.