Rozhovor s Radkem Peterou
Radim Hradecký: Jak hodnotíš upravenou trať a nové motokáry v plzeňské „Papírně“?
Radek Petera: „Starou trať jsem nepoznal, takže nemůžu porovnávat. Tahle trať je rozhodně extrémně technicky i fyzicky náročná. Určitě nejvíc co jsem kdy poznal. Celá první půlka se jede pravá-levá-pravá-atd, takže při nájezdu do vedlejší haly jsem už pomalu neměl sílu zatáčet. Aspoň že si člověk na těch následujících rovinkách mohl odpočinout a těch 15 minut jsem vydržel bez přestávky. Motokáry se mi zdály hodně vyrovnané, ale s mojí „konzistentní“ jízdou se to nedá moc dobře posoudit. Povrch oproti Olšanům perfektní, až na ty ocelové plechy na začátku. Co mi ale vadilo byla malá časomíra v nájezdu do další zatáčky, kterou jsem prostě nestíhal číst.“
RH: Jak hodnotíš svůj výsledek a výsledek týmu v druhém závodě?
RP: „Můj výsledek je propadák, jinak to nazvat nelze. Po úspěchu v Olšanech jsem měl tak naražená žebra, že jsem se svezl až jednu jízdu den před závodem, takže jsem čekal, že začnu pěkně odzadu. Jenže zlepšení ve druhé a třetí jízdě o desetinky bylo žalostné, ve třetí jsem byl dokonce nejhorší z týmu. Až v poslední jízdě jsem trochu zabral a ten čas 2s od vítěze bych bral před závodem na tak náročné trati jako docela dobrý. Jenže díky obrovské vyrovnanosti to stejně stačilo jen na 28.místo. Škoda že jsem nezajel čisté kolo, rezervy jsem tam měl a dalších pár desetin dolů by znamenalo už několik pozic k dobru. Pro mě hlavní pozitivum, že ty žebra bez problémů vydržely a to jsem do nich párkrát pořádně praštil nárazem do bariéry. To Petr může být myslím daleko spokojenější, pořád se zlepšoval a nakonec se přiblížil druhé desítce. Martin před závodem trať neznal vůbec, ale až na poslední kvalifikaci se také rychle zlepšoval. Možná tak šestou nebo sedmou kvalifikaci bychom už nebyli poslední, pokud by ty káry teda vůbec někdo ještě uřídil :-)“
RH: Lišil se nějak tvůj styl jízdy proti Olšanům?
RP: “ No asi nelišil a to byl ten zásadní problém. Olšany se daly jet skoro celé pod plným plynem a když jsem se to snažil aplikovat tady, tak jsem se pořádně klouzal. Od třetí jízdy jsem se na to snažil dávat pozor, ale zlepšení bylo minimální, to bylo velké zklamání. Až čtvrtou jízdu se mi nový styl trochu začal trochu dařit.“
RH: Kdyby sis mohl vybrat, chtěl by jsi v Hořovicích jet i protisměr?
RP: „Asi jo, ale ani nevím, co se pojede za typ závodu. Že by sprinty ? Akorát by bylo dobré to vědět dopředu, aby jsme tak mohli zkusit aspoň jednu jízdu. Při pohledu na mapu ani nevím, který směr je protisměr.“
RH: Hořovice jsou pro týmy Kartrace už vcelku klasickým podnikem, co bude podle tebe tentokrát klíčem k úspěchu?
RP: „Jako nováček opět Hořovice neznám, jen jsem byl kdysi kousek odtud na Žebráku. A kdybych ten klíč náhodou věděl, tak bych ho určitě nevyzradil :-). Rozhodně musíme potrénovat víc než v Papírně. Osobně mám ale klasické venkovní tratě radši, tak snad dopadnu lépe.“