Rozhovor s Radkem Peterou

Radim Hradecký: Jak se Ti líbila nová trať na Olšanech?

Radek Petera: „Na tradičně stísněné poměry garáží je to docela pěkná trať, hlavně ta rychlá sekce od šneku až po druhou zatáčku. Povrch ale není místy zrovna nejlepší (nejrovnější). Kapitolou samou pro sebe byly ale pneumatiky, které udělaly ze závodu loterii trochu podobnou Formuli 1 na začátku loňské sezony. S tím jsme si ostatně užili už v tréninku před sezonou. Tipuju, že rozdíly mezi kárami byly i hodně přes sekundu. Ale nedělám si iluze, že by to v jiných půjčovnách bylo lepší. Tady ale bylo zajímavé, jak se to měnilo během dne.“

RH: Jak hodnotíš svůj výsledek a výsledek týmu v prvním závodě?

RP: „Před sezonou jsem vůbec netušil, kam budu patřit. Říkal jsem si, že nakouknout do první poloviny by byl velký úspěch. A v první jízdě se mi to hned těsně vyplnilo. Ve druhé jsem měl v tu chvíli už skvělou osmičku a v opakované jízdě (poté co mi prvně chcípla) se mi podařil fantastický 7.čas, navíc pod 33. Třetí jízdu se čtyřkou se mi podařilo urvat taky výborné 10. místo, ačkoli kára byla hodně nedotáčivá a fyzicky mě dost odrovnala, pomalu jsem ani nemohl sundat rukavice, jak jsem měl prsty v křeči. Zpět na zem mě ale posadila poslední jízda v šestce, s kterou jsem s vypětím posledních sil zajel až 25.čas. A ještě jedna věc mi hodně kalí radost, už v první jízdě jsem si nějak pohmoždil žebra a díky své neopatrnosti jsem si to v neděli ještě zhoršil, takže teď chodím jak paragraf. Co se týče týmu, tak se nám podařil splnit cíl předposledního místa. Petrovi se v poslední jízdě podařil zajet solidní čas, zlepšili se ale skoro všichni, takže zůstal v třetí desítce. V prvních třech jízdách by ale stačil do desítky druhé.“

RH: Jaké jsou Tvé cíle pro letošní sezónu?

RP: „Po prvním závodě to vypadá, že ta první půlka startovního pole by mohl být realistický cíl. Cenu vítězství by pro mě měla Top10. Další závody na neznámých tratích budou ale těžké. Pro tým byl měl být zatím cíl to předposlení místo. Hlavní je ale vyhnout se nějakým excesům jako poničené technice či dokonce zraněním.“

RH: Jak probíhala zimní příprava na sezónu 2013 (pokud byla)?

RP: „Měl jsem hodně velké jezdecké manko, loni jsem v káře tuším neseděl vůbec a poslední roky taky jen sporadicky, takže jsme s týmem museli trochu potrénovat. Poprvé hned po vánocích a během těch dvou měsíců před závodem to byla přesně hodina čistého času. Poněkud mě limitovalo menší svalové zranění ruky po hospodské soutěži v páce :-).“

RH: Jak se těšíš do plzeňské papírny?

RP: „Ještě jsem tam nebyl a netuším tak, co mě čeká. Asi budeme tentokrát poněkud v nevýhodě kvůli neznalosti trati. Uvidíme, zda si tam alespoň jednou před závodem potrénujeme. Já teď ale budu chvíli mimo, protože se teď nemůžu pomalu ani zasmát nebo zakašlat, natož sednout do káry.“