Rozhovor s Pavlem Matějíčkem
Radim Hradecký: Jak se Ti líbil závod v Hořovicích?
Pavel Matějíček: „Moc. Do Hořovic je pro mě radost jezdit a to nejen proto, že okruh mám jak se říká za humny, ale hlavně z důvodu vyvážené kombinace nové trati a sice již ne tak nových motokár, což ale pan Koděra bohatě dohání svojí péčí o ně, takže to jsou možná ty nejvyrovnanější, na kterých v šampionátu jezdíme.“
Radim: Jsi spokojen se svým výkonem a výsledkem týmu v Hořovicích?
PM: „Vzhledem k okolnostem určitě. Nerad se na něco vymlouvám, ale vylosovaná první rozjížďka není nikdy moc výhrou (už vlastně ani nevím, po kolikáté v této sezoně) a když se k tomu přidá ještě lehká přeháňka, která sice nepostihla primárně nás, ale stejně jsme trať sušili, tak je celkové druhé místo určitě úspěchem. Zvlášť když 3 Káčka skončily na stupínku, který maj v názvu a kam by podle nás taky teda měli patřit! ;-)“
Radim: Letos jsme Hořovice jeli podruhé, stále se ti to „neojezdilo“?
PM: „Ani ne. Trať má podle mě lehce jinou charakteristiku v obou směrech – „po směru“ jsou některé zatáčky takovými utahováky, kde se člověk potýká častěji s nedotáčivostí, zatímco „proti směru“ může být člověk trochu více agresivní a hrát si více s plynem. Takže za mě raději dvakrát na stejném písečku a dobře, než na jiném a špatně.“
Radim: Jak se Ti líbil závod ve Wackersdorfu?
PM: „Líbil, ale k tomu více níže. Tady by to spíše chtělo ocenit Pavla Batíka, resp. celý organizační tým, že se jim podařilo uspořádat více než adekvátní náhradu za nepovedený pokus o závody v Lipníku. A jestli příští rok na 390 do Lipníku nebo do Německa? Na to ani není netřeba odpovídat… „
Radim: Jaké jsi měl pocity ze závodu na mezinárodní půdě?
PM: „Heim ins Reich, oder? Teda, chtěl jsem říct, že to bylo jako doma. Bohužel až na to, že doma zatim nikdo nemohl postavit dráhu bez ohledu na finance tak, jak to bylo očividně učiněno ve Wackersdorfu. Dráha, teda vlastně dvě dráhy, a hlavně zázemí bylo to nejlepší, s čím jsme se doposud v kartracu setkali a já bych nebyl vůbec proti, nahradit nyní již asi definitivně zrušenou Fernet stock arenu aka „starou Plzeň“ za indoor ve Wackersdorfu (samozřejmě za předpokladu, že by se podařilo vyjednat rozumné finanční i časové podmínky).“
Radim: Jsi spokojen se svým výkonem a výsledkem týmu v Wackerdorfu? Stály tamní Hondy 390 za ranní vstávání?
PM: „Závod byl z mého pohledu vynikající. Do kvaldy jsme vylosovali konkurenceschopnou káru a já do posledního závodu též. Takže na roštu třetí místo a po půlhodinové bitvě se Štěpánem Králem nakonec vítězství v závodě. Z pohledu týmu to bylo bohužel trochu slabší, takže i vítězství v posledním závodě byla spíš taková minimalizace škod a celkové čtvrté místo.“
Radim: Ve Wackerdorfu cesta k úspěchu vedla vzhledem k losování kár i přes trochu štěstí. Stálo k tvému týmu čelem, či zády?
PM: „K lesu vchod, k Ivanovi zády! Byli jsme les nebo Ivan? Těžko říct, nerad se pouštím do nějakých spekulací. Rozdíly v kárách určitě jsou, ale taky mám pocit, že dvě třetiny lidí mi vždy budou tvrdit, že právě jeli na totálním vraku, než se najde nějaký blázen a zajede na tom vraku slušný výsledek… Podle mě jsme měli jednu káru podprůměrnou, druhou průměrnou, třetí nadprůměrnou, z čehož mi vychází průměrný průměr.“
Radim: Jak se těšíš do Chebu?
PM: „První závod v Chebu v tomto roce jsem vynechal, takže se docela těším. A MishMash v Chebu zajel až 6. místo, takže máme co napravovat!“