Rozhovor s Antonem Cazanicem

Yarda Volák: Mám tady vítěze druhé rozjížďky druhého závodu, naprosto exkluzivně, z jakého místa jsi startoval?

Anton Cazanic: „Ze třetího.“

YV: Ze třetího, předjel jsi ostřílené matadory, mezi nimi teda já, dva roky náhradník a Olda Čulík dva roky náhradník, tvoje předjížděcí manévry byly naprosto exkluzivní, jak jsi se tohleto naučil proboha?

AC: „Víš, já ani nevím, asi z her nebo z televize, prostě, když něco vidíš, tak to zkus.“

YV: Moc pěkný určitě, je vidět že to máš jak se říká v paži, jaký ty máš pocity z tohodle závodu?

AC: „Jo, tak bylo to dobrý až na to, že jsem se propad hned až na poslední místo, pak jedna kára vodešla, tak jsem byl pátej, tak jsem si říkal aspoň pátej no a pak se tam něco stalo, tak jsem se dostal na třetí místo, no a tam už jsem začal fakt bojovat až na to první, no.“

YV: Tak ono co si budeme říkat, ty dvě káry poslední ti to dali vpodstatě zadarmo, přiřítil ses tam, netušili o tobě, určitě supr výkon. Jak to vidíš osobně letos v šampionátu, příští rok?

AC: „No tak bude to určitě čím dál lepší, budu trénovat, a tak. Pořád se zlepšovat.“

YV: Určitě talent, nepomýšlíš na nějakou vyšší soutěž?

AC: „Jó, určitě pomýšlím, hledám, zkouším a doufám, že to vyjde.“

YV: No a co už jsi zkoušel?

AC: „Tak najít si sponzora nějakého, sestavit různý ty, co bych potřeboval a tak.“

YV: A do jakého šampionátu bys rád zamířil, co je momentálně tvůj cíl?

AC: „Tak MČR.“

YV: To znamená stopětadvacítky, nebo shiftry?

AC: „Tak jedno z toho asi. Ale nevím, přemýšlím, že asi možná i 390tky, uvidím z čeho začít.“

YV: 390tka je určitě slušný začátek, přeji teda hodně úspěchů, no a dneska ať vám to dobře dopadne.

AC: „Jo, díky.“