Rozhovor s Jirkou Poživilem
|Pavel Batík: Takže dalšího jezdce tady mám Jirku Poživila, který jezdí za Curves, já prostě budu řikat klasicky Curvy, i když jsem před chviličkou tady slyšel, že se to někomu nelíbí. Ty jseš nováčkem u Curev, komu někomu od Vás – a teďka se přiznám, že v tolika lidech už si nepamatuju, kdo to byl – ale … jó, myslím, že Petr Dolejš, kterej jezdil za Curvy, tak mi říkal, že se mu to nelíbí, tohle označení, no nicméně už tady mám Jirku Poživila, takže to použít můžu.
Jiří Poživil: „(decentní smích)“
PB: Dobrý, takže, jezdí za Curvy. Ty jseš ňákým nováčkem, předpokládám.
JP: „No já jedu druhej závod, teď.“
PB: Jak jsi dopad’ v tom prvním?
JP: „No, předposlední.“
PB: Předposlední, taky hezký. Ale dneska asi myslím, jak tak na to koukám, to bude asi výš, než to předposlení?
JP: „Já doufám, no tak uvidíme, no. Ono se to hodně míchá, víš. Takže je to těžký, že jo.“
PB: Tak to uvidíme na konci, no. A jak se ti líbí tady v Chebu?
JP: „Líbí se mi to dost, je to prostě už … je to okruh no.“
PB: A jseš tady poprvý?
JP: „Teď jako podruhý, ale prvně tady jedu.“
PB: Prvně tady jedeš?
JP: „V pátek jsem tady byl prvně trénovat.“
PB: Jó, jó, potrénoval trošičku a dneska se daří … konkrétně tobě?
JP: „No je to takový střídavý, no. Spíš tak průměr.“
PB: Průměr. Takže …
JP: „Vždycky může bejt líp, že jo.“
PB: To je pravda, jak jsem jednou slyšel, když tam není už ani 2 desetinky, vždycky tam může bejt půl vteřiny, takže já tě nebudu trápit, já tě neznám …
JP: „Vpohodě …“
PB: … nevím, na co se tě mám ptát, párkrát jsem tě viděl na Čerňáku. Na Čerňáku ti to ale docela jede, jsem koukal.
JP: „No jede, no. Tam mám docela natrénováno, mám to tam zvyklý, líbí se mi tam.“
PB: A tam tuším jezdí i tvůj táta, že?
JP: „My jezdíme spolu vždycky a ještě ségra.“
PB: Ahá a táta nebude zasahovat tady za Curvy v KARTRACE?
JP: „Táta asi ne, zatím.“
PB: Takže to zůstane u Poživilů zatím u tebe? Ségra taky ne?
JP: „Ségře taky … zkoušej jí, občas někdo, ale nechce.“
PB: A byl jsi tady na obědě?
JP: „No ještě né.“
PB: Půjdeš?
JP: „Možná.“
PB: Dobře … (smích) … A máš radši tady sluníčko a takhle teplo, nebo bys byl radši kdyby pršelo?
JP: „Tak kdyby pršelo, tak by to bylo zajímavý, ale nevadí mi to. Je dneska hezky, hlavně, že je teplo.“
PB: Tak to je důležitý.
JP: “ … že není ňáká zima a tak.“
PB: Tak dobře, tak já ti děkuju …
JP: „Já taky …“