Horní Měcholupy: CZ Motorsports

Last lap

Před posledním závodem sezony byla situace na špici ligy B tak vyrovnaná a zúčastnění tak namotivovaní, že bylo dost těžko odhadovat, jak celá věc nakonec skončí. Jedna věc ale byla jistá už dopředu. Ať to skončí jakkoliv, skončí to dobře. Otázka, na kterou však nikdo nedokázal odpovědět, byla – pro koho to bude dobře.

Protože déšť je vždy velmi zajímavým faktorem každého závodu, byl objektivní důvod velmi se na něj těšit. Velmi se na něj těšit ovšem znamená sedět někde v teple a koukat na tu závodní melu pěkně v TV. Poněvadž ale v Měcholupech žádná TV přítomna nebyla, bylo nutno navštívit zdejší areál osobně. Kdo ale přijel, nelitoval. Akční drama „Vodní svět“ představilo všechny prvky, které moderní thriller může nabídnout. Ponurá atmosféra industriální zóny, truchlivý úvod se zbytky rozmočené elitní ligy A, nejistota jak dopadnou hlavní hrdinové a nepřítel rozprostřený po celé dráze. V průběhu děje se pak objevily i další nečekané zvraty, jako byl ucpaný záchod, či náhlé úmrtí jinak velmi oblíbené káry č. 4 v jednom z temných zákoutí. Pozorný divák zaregistroval i lehký striptýzek, takže vlastně nechybělo vůbec nic.

CZ Motorsports nastoupilo do úvodní kvalifikace s jasně definovaným cílem. Pojedeme co to dá a pak se uvidí. Vidělo se velmi záhy a vidělo se vesele. TOP 3 pro první závod vypadalo velmi optimisticky a dovolovalo prozatímně ponechat pozitivní náladu v týmu. Druhá kvalifikace proběhla ve stejném duchu, výsledek byl již o něco slabší, ale nálada o to radostnější. „Už není skoro co pos…, takže jdem na to, ZLATO“.

První závod skončil pro tým tak jako začal – s výměnou na prvních 2 místech – a bylo možno slavit první triple CZ Motorsports (včetně jedněch hodin) a druhý v dějinách Kart Race vůbec. Ve druhém závodě si pak jezdci sami poděkovali za celou sezónu jízdou, kterou si mohli poprvé vychutnávat neohlížejíce se na samotné pořadí. Noční klouzačka na dráze pak byla tou nejlepší koncovkou za celou sezonou. Poděkování patří také Jongensům a CI5 za nevšední zážitek z infarktového závěru závodu, kterého jsme se nakonec nemuseli naštěstí zúčastnit. Jako výraz vděku jim proto přenecháváme pytel prášků na nervy, který jsme měli připraven pro tento poslední závod.

Broňa Růžička: „Co říct. Dopadlo to opravdu líp, než jsme čekali. Ačkoliv mám většinou venkovní koupání rád, tak akorát v bazénu a to ještě pouze v létě, nebylo tentokrát co kritizovat. Mrzet by mně osobně snad mohlo jenom fakt, že jsem se nechal až zbytečně unášet v kvalifikacích objevováním toho, jak lze po dráze s nevýkonným motorem nádherně a ladně driftovat (zejména do tunelu), čímž zbylo pouze pár kol k tomu vyrobit nějaký obstojný čas. Nakonec se ale vše nijak výrazněji neprojevilo a celkově jsem to dotáhl na neoficiální vítězství v závodě. Jako tým jsme taky brali zlato, čímž jsme si navíc způsobili i konečné vítězství v lize B. Tak co k tomu k…a ještě dodat?“

Jakub Gurecký: „No absolutní spokojenost. Dráha díky mokru skvělá a zábavná, mé první vítězství v závodě a celkové našeho týmu. Co si víc přát. Tohle se prostě povedlo.“

Ondra Suchomel: „No jo, bomba. Konečně pořádnej závod na vodě. Obavy před závodem veliké, nejistota se míchala s nervozitou – šlo o všechno! O postup a Broňa ještě přilíval do ohně, když by rád vyhrál i celou ligu B. Do toho jsme navíc na vodě nikdy pořádně nejeli, Broňa se na trénin vys..l a Jongensy už vodu vyhráli někdy loni. Takže Sportka se vším všudy. Jenže napětí pokleslo na nulu záhy. Ze zainteresovaných týmů jsme losovali jako první my a rovnou vytáhli jackpot! Tři nejlepší čísla pro první závod. Kára č.1 mě v klídku vyvezla až na pole. V druhý kvalifikaci pak už šlo jen o to, jestli vyhrajeme závod dominantně nebo průměrně – vítězství i postup byl jasně v dohledu. Kára č.6 na profackování, ale aspoň se povedlo o tisícinku odsunout Tomáše Rylka do horšího finále a zdramatizovat tak postupové boje ostatním – nic víc nám matematika Kart Race nepovolovala. Finálovky už jsme si mohli akorát užívat. Vytočil jsem se ale hned při prvním závodě. V předposledním kole koukám a najednou jsem v hodinách a Kuba už si to šine na první místo. Na ja na, však on si to zaslouží nejvíc z nás. Druhej závod jsem jel z posledního místa v asi 4. finále. Poslední jízda sezóny, navíc s letadlem č.3. Zbývalo si jen užít závodění a pořešit otázku, jestli se dá na dráze předjíždět. Ale jistě že! Jde to, ale dře to. Stačí si nechat před tunelem volno, mít před sebou curvu Roberta a na rovince využít pravidlo o předsunutí přední osy před zadní soupeře :-) Další borce se mi už předjet nepodařilo, místo toho čučim a jsem zabořenej v gumách… Chjo, zase poslední :-( Získal jsem tak prostor asi tři kola káru pořádně zmáčknout a vyjet si pohár pro nejrychlejší kolo dne. Chybka mě ale bohužel stála celkový 3. místo v jezdcích :-( Ať žijou brambory! No jo, poslední závodní závodní v cíli, sezóna v tahu. Rozlučka v Měcholupech ale stála za to – triple, pole, vítězství jezdce v kvalifikaci, jízdě i závodě. Celý tým pak závod, postup do ligy A. K tomu třešnička nejrychlejšího kola obou lig. Měcholupům zdar!“

CZ Motorsports