Lipník a Frenštát – Curves Racing System
Lipník pod Frenštátem
Moravský dvojzávod jsme brali jako spojení příjemného s užitečným. Přeci jen naše závodní destinace je z Prahy trochu z ruky a tak zabít dvě mouchy jednou ranou jsme brali jako rozumný nápad. Na Lipník jsme se všichni opět těšili a i přes obavy, zda den po silných kárách a následném bujarém večírku dokážeme překonat „hranice“ bolesti a zda vydrží naše chatrné tělesné schránky další motokárový nášup.
Závody nad Bečvou pochopitelně nezklamaly, neboť jaké závodnické srdce nezaplesá, když dostanete do ruky pořádnou mašinu. I přes respekt, který k silným strojovnám chováme, jsme se snažili vymáčknout ze sebe maximum a pořádně jsme si to užili.
Nutno poznamenat, že závodní klání pod Radhoštěm bylo z úplně jiné doušky kultury. Přece jen přesednout z vytuněného Ferrárka do Warťase s kolísavou spolehlivostí a formou motoru byl ze začátku asi pro všechny trochu šok, který především profíci z áčka asi jen těžce zkousávali. Ale když se člověk zbavil předsudků a uvědomil si, že včerejší motokárový svátek se skutečně koná jen jednou do roka a že zdejší připravené stroje odpovídají standartu většiny motokárových půjčoven napříč republikou, dostalo závodění zpátky své obvyklé reálné obrysy. A právě ona nevyrovnanost motokárových strojů spojená s malebnou tratí v přírodě přesvědčila snad většinu závodníků o tom, že může vyhrát každý a soutěžilo se napříč výkonnostním spektrem. Přemotivovanost některých závodníků spojená s účastí další ženy šampionátu tak ještě zpestřila a vyburcovala výkony některých jezdců snad na hranice samotných možností, viď Bobe ;-) Každopádně nehledě na výsledkovou listinu byl i tento závod plný napětí a legrace, jež v nesmějí na soutěžních okruzích chybět.
Soutěžní víkend i po všech těch závodnických rošádách šampionátního šachovo-motokárového spolku, kdy orientace v teamových soupiskách vyžadovala více než maximální soustředění, se více než vydařil, a to i přes Falickou kauzu oblíbené kapely Monkey Business, kterou už snad radši nemá smysl ani komentovat.
A perlička na závěr: Pro Ranňase a jeho připravený neoprenový metrosexuální obleček byla nepřítomnost deště skutečnou studenou sprchou, což on, jakožto nejlépe oblékaný muž šampionátu, nemohl pochopitelně „skousnout“. Proto neváhal nasadit facelift své jedničce vpravo nahoře a nepřímo se tak pasoval na závodníka s nejžářivějším úsměvem, kterému by i Klabzubova jedenáctka mohla závidět. Takhle vysmátou curvu ještě Morava neviděla ;-)
CRS Press Centrum