České Budějovice: MishMash Racing Team
Po snovém začátku sezóny v Brně, kde pro nás naše stříbrné umístění bylo příjemným překvapením, se ukázalo, (obzvláště pro nejmladšího člena týmu)že bude čím dál tím více obtížnější držet se v myšlenkách na závod v Českých Budějovicích při zemi. Abychom tedy podpořili naše ambice, vydali jsme se podle již našeho standardního tréninkového programu na tamní trať.
Pro optimalizaci našeho tréninku jsme dlouhodobě monitorovali předpověď počasí pro oblast jižních Čech a nakonec jsme usoudili, že ideální doba pro testy se uskuteční v úterý před závodem. Dost pozdě na to abychom trať měli v závodě ještě v čerstvé paměti a zároveň se stačili plně regenerovat na sobotní závody. Když se ještě během úterního večera přehnala nad okruhem sněhová vánice a my jsem tedy okruh mohli vyzkoušet i na mokru, tak jsme měli všechny důvody vyrážet v sobotu do závodu plní optimismu.
Bohužel v sobotu ráno se ne všechno dařilo podle představ. Začalo to už, kvůli mému laxnímu vstávání (jak krásné to bylo v lize B), pozdním příjezdem do Prahy, kde však Lukášova slečna měla k probouzení podobný přístup jako já a tak jsme vyráželi s více než půlhodinovým zpožděním. Skluz jsem se snažil trochu dohnat po cestě, ehm, ve sněhové vánici. Ještě bych chtěl Targamanovi vzkázat, že probliknutí dálkovými světly v mém případě znamená spíše „mohl byste pane prosím uhnout z levého pruhu, domnívám se, že jsem o trochu rychlejší“ než „ty deb… s SUVéčkem ty možná jedeš někam vokopávat záhonky, ale já vážně pospíchám“. Nakonec jsme na trať dorazili pohodlně před začátkem závodu a i před některými jinými závodníky.
Do losování o pozice v kvalifikaci jsme vyslali Juniora, který však protentokrát neměl příliš šťastnou ruku a vytáhl nám „pole position“. I přesto jsme první část kvalifikace odjeli slušně, když Junior vybojoval na trojce velmi dobré 2. místo, mně se povedlo být nejhorší ze tří stejně rychlých (ale ne stálých) jezdců a tak mi sedmou pozicí uniklo 1. finále o jednu tisícinku. Lukáš odjel se zoufalu dvojkou v této části kvalifikace nejlépe, to přesto představovalo až 20. místo. Následovala 2. část kvalifikace na trochu horších kárách, která se nám povedla daleko méně než první, kde jsme měli podle některých prognóz káry pouze zahřívat. Výsledkem bylo Lukášovo 9., Juniorovo 15. a moje slabé 21. místo.
V prvním závodě jsem tedy startoval ze sedmé pozice a tak jsem mohl pouze pozice ztratit. Naštěstí ke mně byl počítač milostivý a do závodů jsem nastupoval dvakrát s nejsilnější károu č.3, což pro první závod znamenalo, že jsem mohl hned po startu všem ujet a pouze zkoumat můj odstup od zbytku pole. Druhý závod byl z mého pohledu daleko zajímavější.
Vyrážel jsem sice až ze 4. místa ve 4. finále, ale patrně jsem nebyl jediný, kdo měl v kvalifikaci špatnou chvilku nebo káru a tak jsem se mohl utkat s jezdci, které bych čekal minimálně o 2 finále výše. Po startu jsme se všichni seřadili do pěkného vláčku, který vedl Targaman s podprůměrnou károu č. 4 a snažil se uhájit svoji vedoucí pozici. Já vyčkával za Kefim, který dorážel na Mikiho a sledoval jsem, zda nepřijde moje chvíle. A přišla. Po malé strkanici dvou vedoucích jezdců byl Kefi nucen sundat nohu z plynu a já se drze nacpal na vnitřek při nájezdu do stodoly. Kefi mě nezavřel a patrně i potom co viděl, jak Krysa narazil o pár chvil dřív do vrat, mi už umožnil dostat se na 3. pozici. Tak jsem se dostal do stejné situace, v jaké byl před chvilkou on sám a doufal jsem, že se zase vepředu něco semele. To následovalo po pár kolech, kdy Miki úspěšně zaútočil na Targamana, ale oba se na výjezdu dostali mimo ideální stopu a já se tak naprosto bez práce mohl zařadit na 2. pozici. Po zbytek závodu jsem věděl, že už je to jenom na mně, zda s výsledkem ještě něco udělám, ale Miki si mě zkušeně pohlídal a já jsem mohl na nějaké další laciné předjetí zapomenout.
Ani konec závodů se pro nás neobešel bez menšího dramatu. Celou dobu jsme Wasabákům prorokovali 1. nebo 2. místo, ale podle prvních výsledků figurovali až na místě čtvrtém a my překvapivě na místě třetím. Wasabi vypadali docela zkroušeně, avšak po následném přepočítání výsledků se už dostali na právoplatné druhé místo. Tak jsme jim odevzdali šampáňo se slovy „my vám to říkali“ a už jsme se jali vymýšlet, jaké že to budeme chtít odškodné. Oni však přišli s testováním na jejich okruhu, které využily 2 třetiny týmu (ta poslední třetina se vydala radši natáčet nějaké scény pro dospělé, což určitě ještě převypráví komukoli, kdo bude ochotný poslouchat) a tak se na naše požadavky vůbec nedostalo a Wasabákům zase nezbývá než pogratulovat a poděkovat. Jenom ať si ale nemyslej, že je pro to budem v Teplicích šetřit!!:-))
Lukáš Liška:
Po úšpěšném závodě v Brně ,jsme samozřejmě byli zvědaví jak budeme konkurence schopní svou rychlostí mezi ostatními i nadále. Což byla taková největší neznámá před samotným závodem i po našem středečním testování, kde jsme sice zajížděli slušné časy, ale nemohli jsme ty data s ostatními týmy porovnat. První kvalifikace dopadla pro kluky velmi dobře , já jsem do první kvalifikace vstoupil s károu č. 2 což byla katastrofa a i když jsem z ní vykřesal absolutní maximum, co kdo v první kvaldě na ní zajel, tak i přesto to stačilo pouze na 4 rozjíždku.
V druhé kvalifikaci zase měli méně štěstí Pavel s Kubou a já se dostal do druhé rozjíždky. Je jen škoda že jsme přišli zbytečně o pár pozic v druhé kvalifikaci a RS Teamu jsme tak darovali třetí místo, i když konečné 4 místo je pro nás stále velmi úspěná pozice, nato že sezona začíná a my jsme stále nováčkové a celkové průběžné třetí místo v šampionátu by si určite netroufal odhadnout po druhém závodě nikdo znás. O to více nás těší že tam jsme a budeme se snažit si ho udržet i po Teplické GP.