Sosnová, Sosnová, koho pak dnes pochová…

Krásná trať v Sosnové. Konečně jsem si splnil sen a vylezl na ten můstek, který byl pro mne na jiných závodech nedosažitelný.

Většina jezců ze skupiny A měla po našem příchodu takové slušivé puntikaté oblečky. A to tetování v obličejích, takové nedávají ani do jogurtů.

Také motokáry měli hezké botičky. Pak se všechny přezuly do letních slicků. Asi aby více klouzaly.

Ale ta dráha. Tak široká, že v některých úsecích nestačila, tak stálá, že se měnila za běhu a tak slunná, že na ní chvílkami nebylo vidět na krok.

Závod byl těsný, i když jsmě nikdy netušili, na kterém jezdíme místě, rvali jsme se jako lvi. Jako praví „defektní“ lvi, proti všem defektům. Tentokráte jsme nic nezlikvidovali.

Dokonce jsme ani neumrzli, ani se nepočůrali a tudíž ani nepřimrzli k sedačkám. Až na pár výjimek jsme se při jízdě udrželi na vytyčené trati.

Naše původní strategie šla sice do háje s každou změnou délky závodů, ale ani to nás neodradilo, abychom usilovně vymýšleli další.

Tímto se oficiálně omlouváme Robertovi z CRS, kterého naše lidová tvořivost naprosto vyvedla z míry.

Na závěr kraťičké tiskovky připojujeme alespoň básničku:

(Všimli jste si, že hned vedle závodní dráhy je hřbitov-prostě všechno pěkně po ruce. No není to inspirativní?)

Sosnová, Sosnová,
koho pak dnes pochová?
kdopak dneska uklouzne?
kdopak dneska umrzne?

defekti se nedají
lokaj fernet potají
budou klouzat s elegancí
a dojedou bez legrací
na bednáááách
jednou….snad.

DRT