To byl mazec :-)
3K Racing přijel do Lipníku ve své stálé sestavě s cílem vyhrát a napravit tak nevydařený výsledek z Teplic. Už cestu na okruh však provázely problémy.
JardaBarovi odešel alternátor v jeho Hondě CRX Targa (ojeté uhlíky) a Kefi v půl sedmé volá: „Ty vado já sem teprv vstal .“. JardaBara tedy na 100km D1 nabral Pavel Klouda a svižným tempem jsme se vydali do Lipníku s tím, že se pokusíme RIKa přesvědčit o pozdějším startu Kefiho v kvalifikaci.
U dráhy jsme byli jako první, sluníčko akorát stoupalo vzhůru, na trati již technici projížděli motokáry Honda 390 a my se těšili do sedadla silného stroje ;-). Po chvíli drazil RIK a tak jsme neváhali, bafli jeho kufry a se slovy „… služebníček …“ :o) je začali nosit z auta na dráhu. Bohužel ani to nezabralo a RIK jako neúplatný promotér šampionátu byl zásadně proti s přesunem Kefiho kvalifikační jízdy do pozdějších jízd. :-) Naštěstí JardaBar měl šťastnou ruku a tak svým losem určil týmu 3K Racing až čtvrtou kvalifikační skupinu. Kefi, ale nelenil a dorazil těsně před začátkem první kvalifikační jízdy, takže můžeme být rádi, že jsme nevyužili obálkové metody. :o)
V první kvalifikační jízdě jsme obstáli, zajeli dva nejrychlejší časy a jako jediní se dostali pod hranici 25s na kolo. Trochu nespokojený byl Pavel, jehož tzv. nonMaranello kára nebyla natolik rychlá, ovšem i tak zajel slušně a 3K tak měl dobrou výchozí pozici do druhé kvalifikační jízdy.
V druhé části kvalifikace jsme opět pokořili hranici 25s a tak jsme díky stabilním výkonům a nejrychlejším časům dosáhli svého cíle a z Lipníku odvezli zlato!
Nutno poznamenat, že káry v Lipníku byly letos velmi spolehlivé, opravdu
vyrovnané(!) a jelikož dráha patří k tomu nejlepšímu v ČR, musíme okruh jako celek opravdu pochválit. Popravdě není co vytknout, snad jen vzdálenost od středu Čech :o). Celý tým si závody užil a děkuje za fair-play ostatních jezdců, díky čemuž se v sobotu jelo bez nehod a bez zdržování se navzájem.
Slovy klasika: „Ku*va, to byl mazec!“
JardaBar: „První kvaldu sem jel s károu číslo 11, která se chovala příkladně, možná měla trochu tupější brzdy, nicméně jako celek fungovala dobře a jízda s ní byla zábavou. Nejrychlejší soupeři zajeli 25.1s na kolo a tak bylo cílem pokořit je a zároveň 25s. V prvních kolech jsem se učil dráhu, hledal cesty ke zrychlení a pak zkusil zajet dvě tři rychlá kola.“
„Nevím přesně, ale cca po třech/čtyřech pokusech a 8 minutách jízdy se mi podařilo zajet 25.05s a poté i 24.84s což byl dostatečný náskok před soupeři. Takže jsem již odpočíval na závěrečný pokus, ve kterém jsem čas kvůli chybě nezlepšil.“
„Do ruhé kvalifikace jsem nastoupil s károu číslo 13, tato se chovala trochu víc nedotáčivě, ale ne natolik, aby ztrácela na jedenáctku. Jízda se povedla a tak jsem se dostal na 24.82s a o 2 setiny tak vylepšil svůj čas z první jízdy. Kefi i Pavel zajeli výborně, takže jsme si naplno užili vítězství, i když aspoň mě ruce a krk bolely ;).“
„I když jsme, nejspíš kvůli jinému obutí, byli letos pomalejší než v loňském roce (cca o 0.4s), jízda na H390 byla skvělým zážitkem a tak patří velké díky organizátorům, traťovým komisařům a majitélům okruhu!“
Kefi: „Jak již bylo zmíněno, do Lipníku jsem cestoval s dvou a půl hodinovým zpoždění, :o) takže jsem byl krásně vyspinkanej. :o) Když mi Pavel volal, že Olda výtáhnul čtvrtou kvalifikační skupinu, zvonil jsem. Byl jsem už v Olomouci, takže těch zbývajicích 20km, jsem dojel v klidu. Měl jsem káru 13 a 15. Nejrychlejší čas na 13 byl zatím 25,1. S Oldou jsme si řekli, že to musíme dát pod 25 a ukol jsme splnili. Kára se ovládala dobře a po prvních 20ti minutách jsem byl spokojen. Do druhé kvaldy jsem nastupoval s 15kou. Na této káře se moc dobré časy nejezdily, tak jsem se obával, jak mi to pujde. Bylo u ní nevhodné posazení volantu. Byl moc nízko a při pravých zatáčkách, jsem si musel volant uchytit uplně nahoře, jinak bych vůbec nezatočil doprava. Pravým loktem jsem totiž bouchal o motor. S tímto malým handicapem jsem se naštestí vyrovnal a zajel opět pod 25 vteřin. Se s vým výkonem jsem byl spokojený a mohli jsme se zaslouženě radovat z prvního místa. :o)“
Pavel Klouda: … ještě teď si líže rány :o)