Pedály proklatě daleko

Okruh v Chebu nás přivítal čerstvě orosenou tratí. Náš tým bohužel po brzkém ranním vstávání čerstvě nevypadal. Probralo nás až zjištění, že jsme si do prvního závodu vylosovali káru původně určenou pro godzillu na štaflích. Kára sice nebyla motorově z nejhorších, ale pedály aby člověk hledal dalekohledem a aby neklechtal ve skořepině, chtělo by to k snídaní tak patnáct dvacet cheesburgerů. Vzhledem k tomu, že jsem osobně (Pedro) byl předurčen k formulovému sportu a tak mi do vínku bylo dáno geneticky upravených 176 cm čistého vzrůstu, bral jsem závod v této káře jako velkou challenge, přestože to byl vytrvalák I přesto se nám však podařilo vyždímat z káry maximum a zajeté 3. místo považujeme za úspěch. Nutno vyzdvihnout skvělý výkon Honzy a Jakea – nováčka našeho šampionátu, který zaskočil za Viktora). Do druhého závodu jsme vyfásli káru č. 14, což taky nebylo žádné hurrrááá. RS by mohli povídat, měli na káry stejné štěstí jako my I tak jsme ale s celkovým pátým místem spokojeni a těšíme se na další zápolení, kdy nám snad bude los (ne to zvíře) více nakloněn.

Po interní diskuzi nad výsledkem závodu jsme od vedení týmu pana Mijamota Shikari obdrželi pochvalné vyjádření doprovázené jeho oblíbeným „Sumi-te zen-hiro wakashi“ což můžeme volně přeložit jako „Nemůže pršet věčně.“ Tak asi tak.

Za SHIKARI racing team
Pedro

SHIKARI