Bylo to jen o chlup…
Do Rychnova se náš tým každoročně rád vrací. Snad kvůli zajímavé a technické trati, snad kvůli rodinné atmosféře šéfa okruhu, snad i kvůli napínavému čekání, jakéže bude za pět minut počasí.
DRT nastoupil již v ranních hodinách jako komisaři ligy A. Rozlehlá trať, jezdci natěšení na silné stroje a všeteční diváci, kteří mají rozhled na celou trať – prostě komisařské labůžo. Někteří obzvlášť aktivní jedinci dokonce opakovaně nabádali naše komisaře k použití červené vlajky (černá jim asi připadala málo akční) pro penalizovaného jezdce. Náš tým v roli komisaře se nenechal zmást a trval na pokračování závodu. V předposledním závodě ligy A se snesl na trať déšť (zřejmě aby osvěžil unavené komisaře), což přineslo další zajímavý prvek do letošní Grand Prix Rychnov. Třistačtyřicítky přestávaly stačit dokonce i sejfty káře, ale odhodlanost závodníků a utichávající déšť rozjel závod opět naplno.
Dostatečně vypečeni dopoledním sluncem jsme nastoupili do prvního závodu, v kterém Jindra vysloveně perlil. Z předposlední řady získal několik těžce vypocených pozic.
Druhý závod vyjížděl Tomáš z nadějné poslední pozice. Po jednom ujetém kole musel kvůli závadě na turbodmychadle vyměnit stroj, ani to však DRT nezabránilo k dojetí na bodech, kdy vyčkávací taktikou a mírnou ofenzívou dojel na krásném 5. místě, před jezdcem CRS.
Třetí rozjížďka již patřila nováčkovi a nebojím se dnes říci i objevu letošního roku, našemu týmovému náhradníkovi Ivovi. Ivo byl záměrně nasazen do závodu na první místo na startovním roštu (aby měl co zkazit a závod si tak náležitě užít).
Jenomže Ivo naprosto zhroutil dlouho připravovanou týmovou strategii a ne a ne se nechat předjet staršími a zkušenějšími borci. Pozdější analýza dat z telemetrie Ivova vozu odhalila mikroskpické částečky jakési magnetické hmoty nepozemského původu, která zřejmě umožnila vyšší přilnavost k trati a možná i rušení motorů svých soupeřů. Další informace přineseme až po detailnějším prošetření spektrální analýzou v našich moskevských laboratořích.
Další rozjížďky již probíhali dle osvědčeného schematu DRT: „Jeď naplno, ale ne moc, aby ses nevyflákal.“
Rychnovským sluncem znavení a otupení diváci měli již pramálo sil aktivně sledovat dění na trati, když jim v tom náš jezdec, odmávnut šachovnicovou vlajkou, způsobil v první zatáčce opravdové pozdvižení. Diváci procitnutí z letargie byli skrápěni vodou z pneumatik a poznamenáni šokem řítícího se, nyní již neřiditelného monopostu. Tímto se za našeho kamikadze dotyčným divákům dodatečně omlouváme.
Přesto nás zajímaly příčiny tak zvláštního chování a proto jsme se zeptali přímo našeho jezdce Tomáše: „Nebudete tomu věřit, ale v poslední zatáčce posledního kola to ještě vypadalo, že při rychlém výjezdu ze zatáčky máme šanci na lepší umístění. Vzal jsem zatáčku co nejrychlejší stopou, která vedla těsně kolem pneumatik na okraji potoka. Vyděšené zvíře, které zde sledovalo napínavé okamžiky posledních kol závodu, ze samé radosti naskočilo na můj monopost a chtělo spolu se mnou projet cílovou rovinkou. Pak ale přišla tragédie, zvířátko se zaklínilo mezi brzdový pedál… a dál už to znáte. Promiň, šnečku, budeme na tebe vzpomínat v dobrém.“
DRT opět zabodoval, 4.místo je historický úspěch, který se musí zopakovat. Vždyť máme rychlost, odvahu, nové jezdce a já jsem zhubl o 5 kilo.
Pozávodní ceremoniál má v Rychnově již tradičně zvláštní kouzlo. Jezdecký debrífink, konzumace opečeného čunátka, pivečko. Navíc si tým dal menší pozávodní trénink. Někteří na čtyřkolkách a někteří na stanu, pod stanem i podél něho. A pár vytvrvalců vydrželo až do noci a byli ochotni pomoci svým kamarádům i po večerce a v hustém dešti.
DRT PR, (c) Tom