DRT po bitvě v Měcholupech

Navzdory tomu, že byl DRT plně zaneprázdněn přípravami na šampionát „24 hodin nad vatrou“, kterého se letos rozhodl zúčastnit s dvoutaktním koštětem Baba-Jawa, nezahálel ani na okruhu v Měcholupech.

Tým si dal tehdy ještě reálný cíl porazit CRS, což bohužel nevyšlo. Musíme ale přiznat, že alespoň dílčí úkol porazit Hubrtem Hubrtovou byl nakonec splněn. Tomáše tento cíl přiměl k nevídaným výkonům a stal se nejúspěšnějším jezdcem DRT v Měcholupech. Jeho jízda za nepředjetelnou 3 doslova vtáhla diváky do závodu, aktivně se mu snažili předat naprosto zbytečná nicméně velmi profesionálně zpracovaná data.

Divácky velmi zajímavá byla i poslední rozjížďka závodu, kde v roli jezdce exceloval manager týmu Jirka. Jeho přednáška v úvodu kvalifikační jízdy se trošku protáhla, ale Jirka zachoval chladnou hlavu. S noblesou anglického lorda a ledovým klidem finských jezdců F1 si pomalounku zapnul helmu a vyrazil na závodní trať, kde jeho soupeři zatím osamoceně již několik kol kroužili po trati.

Musíme se ještě zmínit o jednom jeho hrdinském činu, kdy v závěru druhé jízdy s nasazením vlastního života vyzkoušel bytelnost konstrukce tunelu. Tunel i Jirka přežili, avšak vzorky úlomků tunelu se bohužel nepodařilo včas zajistit, čímž naši technici přisli o možnost podrobné analýzy.

Jindra zase neúnavně sbíral v průběhu celého závodu data z motokáry č. 4 a bez jakéhokoliv zaváhání dojel stylem start-cíl.

V Měcholupech se naše marketingové oddělení opět nechalo inspirovat zkušenostmi ze závodních strojů a nechalo zdokonalit technologii tzv. tetovacích sedaček. Kdo při jízdě neustále narážel na ty malé ťuplíčky na sedačkách, jistě snadno odhadne důmyslnost konstrukce tohoto nového vynálezu, který v brzké době uvidíte i v běžných sériových vozech.