Hořkost a zklamání

Martin Janota: „Na závod v Měcholupech jsem se moc těšil ale bohužel se nám smůla přilepila na paty, takže to nakonec dopadlo pro náš tým špatně, byli jsme poslední. Doufám, že v Rychnově to už bude lepší a konečně se prokáže naše pravidelné trénování. Dráha v Měcholupech je pěkná, ale jak jsem již napsal, smůla se nám lepila na paty v podobě špatných motokár a tudíž i špatných výsledků v kvalifikaci. Se samotným závodem už se moc dělat nedalo. Bohužel i to patří k závodu, ale hlavu vzhůru a příště nám to vyjde. Takže se už moc těším.“

Peppe: „Na Měcholupy nebudu vzpomínat v dobrém. Při první kvalifikaci jsem dostal káru číslo 5 a zdálo se, že zajedu rychlý čas, ale asi ve 3. kole mi spadl řetěz a tak jsem většinu kvaldy prostál v boxech a když jsem znova vyjel na trať, tak už jsem nemohl zajet rychlé kolo protože byl konec, smůla. Takže čas hrozný. Ve druhé rozjížďce jsem opět dostal super los a to motokáru číslo 3 a ten kdo s ní jel, tak moc dobře ví, že ta kára byla nejhorší ze všech, takže čas opět na prd, no nic. Do prvního závodu jsem měl číslo dvě, ale bohužel i když jezdila super, tak někdo o pneumatiky zapnul sytič a káru uvařil a od té doby jezdila dost strašně, neměla výkon, tak jsem se statečně snažil hájit první místo z kterého jsem startoval. Ve druhém závodě jsem jel dobře, start super, jen mě tam někdo trochu zavřel a zůstal jsem v pneumatikách, ale super stíhací jízdou jsem se opět dostal na druhé místo. Dráha super, káry nic moc, obrovské rozdíly a to je pěkně na .“

Miroslav Kutý: „Do kvalifikací jsem nastoupil s kárami č. 6 a 2 na kterých jsem zajel téměř identické časy. S dvojkou v kvalifikaci bylo docela trápení. Zahrál jsem si s ní na pojízdnou dýmovnici díky přidřenému šoupátku. Do prvního závodu jsem startoval v druhé skupině z posledního místa s károu č.3. Závod jsem tak nějak odjel na posledním místě, protože trojka byla vůči ostatním velice pomalá. Ve druhém závodě to byl start až ve třetí skupině z 2. místa hned za týmovým kolegou Martinem. Martin mě v prvním kole pustil před sebe, abych mohl ujet. Bohužel hned za mnou byl přilepený Radim Valdauf, který mě na konci rovinky „na srdce“ předjel. Celý závod jsem se ho snažil stíhat, ale utvořil se mezi námi konstantní rozdíl který už nešel stáhnout. Pro tým to bylo v Měcholupech bohužel poslední místo, ale nic ještě není ztraceno, protože v průběžném pořadí máme ze sedmého místa na třetí ztrátu pouze tří bodů, takže je vše otevřené.“