Horké Měcholupy

Štěpán: „Uff, tak zatím nejhorší závod sezony, alespoň pro mě. Zásadní chybu, kterou jsem ještě před vyjetím na trať udělal, byl výběr kár č. 3 (která byla nově postavená) a č. 6, s kterou se mi při trénincích dařilo zajíždět nejlepší časy. Po první kvalifikaci jsem tedy skončil čtvrtý od konce obklopen kolegy, kteří měli stejné štěstí usednout do trojky. Druhá kvalda se šestkou byla o něco lepší, kdy jsem byl na stejné káře poražen pouze Oldou Čulíkem a vešel se do druhé skupiny pro druhý závod.“

„V prvním závodě jsem stál na roštu s motokárou č. 5, která doposud zajížděla velice slušné časy hodně pod 31 s a těšil se, že touhle jízdou dám zapomenout na výsledky kvalifikace. Velmi brzy jsem se přesvědčil o opaku, když se na startu kára odmítala rozjet a v druhém kole mě na cílové rovince s přehledem předjeli hned dva soupeři. Pětka prostě náhle umřela a můj závod se proměnil v souboj o předposlední místo. Jediný světlý moment této jízdy byl, když se mi na konci závodu podařilo dotáhnout na skupinku jezdců přede mnou a v šikaně vnitřkem předjet jezdce RapidKartu.“

„Do druhého závodu mi byla přisouzena jednička a předposlední startovní pozice. Hned po startu jsem snadno získal jednu pozici na úkor jezdce s pětkou a v průběhu několika málo kol jsem již kroužil na třetím místě hned za svým stájovým kolegou. Ten mě bohužel nepoznal a bojoval se mnou o pozici dlouhých 8 kol. Nepomohla ani signalizace z boxů, kterou jsme bohužel pro tyto případy ještě neměli doladěnou. V momentě, kdy mě pustil před sebe však již nebyl dostatek času dotáhnout se na vedoucího Pavla Kloudu.“

„Hlavu vzhůru a za měsíc v Rychnově slibuji návrat v plné síle.“

Michal: „Do Měcholup jsem se těšil. Je to takový hezký okruh. Nicméně v první kvalifikaci jsem nějak neměl klid. Nedařilo se mi vytvořit si dostatečný odstup pro více než jedno rychlejší kolo. Čas nebyl úplně nejhorší, ale bylo jasné, že napodruhé musím zrychlit. Ve druhé kvalifikaci jsem skoro vyrovnal svůj osobní rekord na téhle trati, to už bylo lepší. Nicméně původně jsem doufal, že ze sebe budu schopen vymáčknout víc.“

„V prvním závodě jsem jednu pozici ztratil hned na výjezdu ze startu a ať jsem se snažil sebevíc, vylepšit se mi to už nepodařilo. Byl to pro mě takový bezkontaktní závod, kdy se pole vlivem různosti kár dost roztrhalo, a já cirkuloval po dráze sám. Ve druhém závodě jsem se potom dopustil zásadní chyby, kdy jsem – slepota slepá – až po dlouhých kolech rozpoznal, že na mne útočící jezdec je týmový kolega Štěpán. Jsem si jist, že kdybych mu včas uvolnil cestu, určitě by rozjížďku vyhrál. Kvůli mé trapné chybě už se mu to do konce rozjížďky nepodařilo, přestože zajížděl vynikající časy (nejlepší čas druhého závodu!). :o((„

„Nakonec bylo naším největším úspěchem to, že se nám podařilo přežít dlouhé horké hodiny v roli traťových komisařů.“

Fanda: „Kvalifikace: V úvodu kvalifikace jsem se chtěl pověsit na znalejší jezdce měcholupské trati za účelem brzkého poznání ideální stopy tratě a zjištění brzdných bodů, které mne „Neználka“ měcholupské tratě přivedou v krátké době k nejrychlejšímu času kola a dobré pozici pro start závodu. Během několika minut kvalifikace jsem přišel na místa, kde výrazně ztrácím krok za znalejšími jezdci, a snažil jsem se o vylepšení projetí těchto míst vstříc lepšímu času. Ale bohužel se tak nekonalo, jako by mi někdo zatáhl ruční brzdu na stroji a s přibývajícími koly mi dokonce na velmi kličkoidní trati docházela fyzická síla pro přesné vedení stroje a čas na kolo byl rozlítaný jako sinusovka.“

„Závod: Původně jsem chtěl napsat, že jsem se více hodil na traťového komisaře, než-li na motokárového závodníka, který úspěšně reprezentuje tým TBA Racing, ale po checknutí výsledků a času kvalifikace ostatních se domnívám, že tento závod jedoznačně poukazuje na silné složení jezdců v lize A, kde bylo 24 jezdců naskládaných rozdílem časů do cca 1s.“

„Závěr: Některý stroj jel dobře, některý jel hůře, ale i přes kolizi v posledním závodě, o které si nejsem jist, zda byla mou chybou a připravila mne o lepší umístnění, jsem vždy viděl cíl závodu. Mohu být tedy spokojen, i když jsem neměl s kým závodit…“