Prší, prší, jen se leje, kam Mělníčci pojedeme …

Libor: „Já jsem se na mokro těšil jak malej haryk na merkur, ale nakonec se všechno obrátilo proti nám. Se svým výkonem jsem docela spokojený, ale s výsledkem rozhodně ne. Jasně, svou roli mělo štěstí, respektive smůla při výběru losu. Ale to jsou závody a tak to beru. Kdyby mi aspoň z prvního místa nezhasnul motor ve druhém závodě a pak ještě pětkrát, tak bych byl spokojený a nic bych neřešil. Tímto taky děkuju klukům kolem trati za pomoc při startování. Byli jsme poprvé za celou dobu co závodíme poslední, všechno je jednou poprvé, že? Každopádně do dalších závodů jdu naplno a uvidíme, co z toho bude…“

Mirek: „Do Budějovic jsem se těšil zvláště proto, že trať velmi dobře známe. Tuto výhodu se nám ovšem nepodařilo prodat tak, jak jsme si původně představovali. Musím přiznat, že jsme přijeli s očekáváním dobrého umístění, ale co následovalo byla bída, bída a bída! S takovým výsledkem jsme se ještě nesetkali a musím přiznat, že mě to docela uzemnilo.“

„Do první kvalifikace jsme si vylosovali číslo 1 – tudíž první skupina. Vzhledem k mokré trati to nebyla dobrá volba. Dalšími skupinami se podařilo vodu částečně vyjezdit a to se projevilo i na jejich časech. Ve druhé kvalifikaci jsem měl čas o 4s lepší – prostě bylo méně vody. Ale není vše jen o náhodách.“

„První závod jsem začínal z prvního místa čtvrté skupiny. Kdyby nebylo mých dvou chyb – místo bych obhájil. Ovšem druhý závod bylo opravdu prokletí. Na káře č.4 se sekal plyn. Všichni znalí vědí co udělá na mokré trati brzdění do plynu. Kára klouzala jak jen mohla. Do některých zatáček se mi dařilo plyn vyhodit špičkou, ale stále to dělat nešlo. Takže já byl vytočený ještě více než motor a měl chuť zahodit helmu a jít … třeba se někam projít.“

„Dopadlo to jak dopadlo. Kluci to berou jako vybranou smůlu na další závody. Já to raději nekomentuji a počkám si na Prahu. Tam už nic zdarma rozdávat nebudeme :).“

Jakub: „Na závod v Budějovicích jsme se hodně těšili a hlavně jsme si věřili na dobré umístění. Nepodcenili jsme ani vybavení po zkušenostech z loňska. To ale bylo vše:) Vylosovali jsme si kvalifikační skupinu č. 1 a šlo se na věc. Jelikož před námi nikdo nejel, tak na trati stály velké kaluže vody a než se rozjezdily, nebyly časy nijak valné – spíše tragické. Během dalších kvalifikačních jízd začala trať postupně schnout a to i díky tomu, že přestávalo pršet. Časy se zrychlovaly a tak rozdíl činil někdy až sedm vteřin oproti naší první kvalifikační jízdě. Když se blížila naše druhá jízda, těšil jsem se a doufal v to, že si trochu spravím chuť. Ovšem chvíli před tím se opět silně rozpršelo a začala se tvořit souvislá vrstva vody a to i vevnitř. Čas – tragický. V ten moment už sem věděl, že jsme totálně v kelu.“

„Již si přesně nevzpomínám na první závod ale nebylo to nic pěkného. Druhý závod už jsem skoro vypustil, ale přesto jsem chtěl získat alespoň nějaký bod. Jenže než jsme objeli zaváděcí kolo, stačila mně a Liborovi kára 2× chcípnout, což nevěstilo nic dobrého. To se taky potvrdilo v prvním kole, kdy vedoucímu Liborovi motor zhasnul. Jelikož jsem jel na druhém místě a nechtěl jsem, aby jsme ztratili bodované místo, pokusil jsem se Liborovi nastartovat motor ve chvíli, kdy jsem kolem něho projížděl. Bohužel pokus nevyšel, Libor zůstal stát, a já jsem se ocitl na první příčce. Jelikož mi mokrý povrch vůbec nevyhovoval snažil jsem se alespoň soupeře držet co nejdéle za sebou. To vydrželo jen do dalšího kola, kdy mně potkalo to samé co Lipisse a pak ještě 3×:(.“

„Shrnul bych to asi tak, že jsem dřevák, který neumí jezdit na mokru a ještě mu nepřeje štěstí, ani technika. Celkově z toho vyšlo poslední místo pro náš tým. Toto umístění jsme ještě nikdy nezískali a tak si ho velice ceníme:)) Zřud! :D“

Motto měsíce: „Prší, prší, jen se leje, kam mělníčci pojedeme, pojedeme do řiti, snad se slunce rozsvítí…“