Horní Měcholupy: MishMash Racing Team

Finish jak má být…!

Na poslední závod do Měcholup se, konečně po dvou závodech, dostavil MishMash team v základní sestavě a tak očekávání týmu byla přirozeně vysoká. Ty nadále zvyšovala dobrá znalost trati, když zde Lukáš s Juniorem odjeli, i když už jsou to 2 roky zpátky, 24 hodinovku, při které vzniknul náš tým. Bohužel přestavba trati a podmínky panující v sobotu během závodu nám nehrály zrovna do karet.

Při rozlosování pořadí do kvalifikace jsme si mysleli, že štěstí pro tentokrát stojí při nás, a že trať bude postupně osychat a naše předposlední kvalifikační skupina bude představovat konkurenční výhodu, avšak trať se začala vysušovat až při druhém kole závodů a tak kvalifikace byly v rámci možností poměrně spravedlivé. Prozatímní osmé místo po prvních kvalifikacích tak bylo naše nejhorší v tomto roce, nepočítáme-li rozporuplné kvalifikace z Frenštátu. Do druhé kvalifikace jsme tak museli pořádně zabrat, aby nás v celkovém pořadí šampionátu nemohli předstihnout jezdci z Wasabi a odsunout nás na celkové třetí místo. To se naštěstí povedlo, ale i tak bylo pořadí velice vyrovnané, což vyžadovalo maximální možné soustředění do závodů.

Závody byly obecně velmi napínavé, což určitě potěšilo oko každého závodníka, nás ovšem mohlo navíc hřát i to, že se nám z každého startu povedlo urvat nějaký ten bodík navíc. Vrcholem tohoto byl úplně poslední závod, když se Lišák propadl až na úplně samotné dno, následně však zabojoval a disciplinovanou jízdou nakonec, za mohutného fandění tomu či onomu jezdci, dokázal rozjížďku vyhrát.

Díky malému, ale častému přírůstku bodů z každého závodu jsme se byli schopni vyšvihnout z původní osmé pozice v první kvalifikace až na celkové čtvrté místo v závodě. Paradoxně o tom rozhodl již zmiňovaný poslední závod, díky kterému jsme nakonec měli stejně bodů jako Wasabáci, avšak Pavlovo druhé místo ze závodu rozhodlo o tom, kdo skončí na bramborové pozici a potvrdilo se, že se v závodech vyplatí bojovat až do úplně samotného konce.

Pavel Matějíček:
Tak já bych čistě podle čísel měl být patrně s výsledkem spokojený, získal jsem z našeho týmu nejvíce bodů, ale jednoduše řečeno nejsem. Když jsem ráno vyjížděl za deště, tak jsem se těšil na pěkné závody a doufal jsem, že by se mi v těchto podmínkách mohlo dařit a nějak jsem si nepřipouštěl, že bych na každé své kvalifikační káře mohl od nejlepšího jezdce dostat půl sekundy, což je na krátkém okruhu docela dost. Nakonec jsem tedy ze závodu získal 40 bodů, což mi pomohlo ke 3. místu v šampionátu jezdců, ale tak trochu cítím, že jsem jel na nejlepších kárách a mohl jsem z nich dostat víc. Na druhou stranu Lukáš chytnul ty nejhorší a tak jeho bodový přírůstek byl mnohem skromnější, konkrétně asi 14 bodů, přesto mi nepřijde, že bych podal lepší výkon než on. Co jsem tedy tady tím vlastně chtěl říct?? Že šampionát jezdců je opravdu relativní a k dobrému výsledku potřebujete schopný a vyrovnaný tým, kterým myslím v momentálním složení disponujeme.

Lukáš Liška:
Závod v Měcholupech, co k němu dodat? Můj bodově absolutně nejhorší závod v kariéře, ale celkový pocit ze závodu mám dobrý. Na vodě mi to nikdy moc nešlo, takže když jsem ráno viděl zcela mokrou dráhu, kde vody vlivem pokračujícího děšte stále přibývalo nastaly obavy, zvlášť když se nekteří soupeři před námi více točili než jezdili, proto mě potěšilo, že jsem v kvalifikaci takového otočení docílil pouze jednou a zajel s ne úplně ideální károu, kterou jsem měl k dispozici střed pole. V druhé kvalifikaci jsem se opět trápil s velmi špatnou károu a než jsem se stačil naučit protisměr, abych zajel aspoň něco ,zrodilo se neštěstí v podobě kvalifikování se do poslední rozjíždky. Závody byli, ale o to zajímavejší. V prvním závodě jsme jeli s Juniorem a získali několik pozic a v cíli týmový „double“. Zvláště jsme se vyvarovali chyb, tím jsme zavřeli pusy pár kibicům, kteří mají stále nemístné poznámky k naší vyrovnanosti na vodě. Tito lidé opět vylezli ze svých „ůkrytů“ v posledním závodě celé sezony, kterého jsem byl součastí, po vydařeném startu jsem se dostal na první pozici. Trať byla ovšem hodně kluzká a plná vody, tudíž bylo hodně težké nechybovat. V druhém kole, ale podotýkám jsem NE SVOU vinou, o první příčku přišel, byl jsem mírně postrčen jezdcem zamnou v jedné ze zatáček před tunelem a stroj se na té kluzké trati už nedal vyrovnat, otočil jsem se do bariéry a propadl tak na samý chvost pole se ztrátou půl kola na jezdce přede mnou.
V tu chvíli vylezli všichni ze všech možných úkrytů kde se shovávali před zimou a děštem ,tím začala atmosféra,kterou bych přirovnal k fotbalovému zápasu. Především mě vyburcoval pohled na ty „smíšky“, křeří si mysleli jaké jsem tele že jsem „chyboval“, těm tímto děkuji! Věděl jsem, že je to poslední závod tak ho nesmím vzdát a zkusit dojet, věřil jsem, že ostatní bodou chybovat a bojovat mezi sebbou. To se stalo. Jezdil jsem přibližně o půl sekundy rychleji než ostatní a přišli i jejich první chyby, takže jsem se mohl dotáhnout a začalo divoké děštivé přejíždějí, při kterém jsem se posunul až na první místo, které jsem jízdou bez chyb udržel až do konce! Byla to opravdu úžasná atmosféra kolem trati a to nejlepší rozloučení se sezonou, děkuji všem zůčastněným, co nademnou u trati nezlomili hůl a fandili mě a našemu týmu až do závěrečných metrů! Těším se již do na závěrečný večer a párty, která bude snad stejně vydařená jako poslední závod, který připomínal podmínkami VC Brazílie:)
Zárověň děkuji oboum svým kolegům, Pavlovi a Kubovi za jejich skvělý výkon ,kterým jsme dosáhli konečné 4. pozice v závodě a celkové 2. pozice v šampionátu KART RACE 2008.

Celkové hodnocení jezdců a týmu, za sezonu 2008 bude vydáno PR Managementem MishMash Motorsport v nejbližších dnech…

MishMash Team management