Bez názvu
V Lipníku konečně čekaly tým Jongens opravdu rychlé motokáry, na které se všichni z nich těšili. Tým o „třistadevadesátkách“ vždy jen slyšel, jak jsou výrazně rychlejší než klasické 200 ccm – 340 ccm. Jongens tedy byli v napjatém očekávání. Vzhledem k technické a fyzické náročnosti okruhu bylo navíc nad slunce jasné, že závod v Lipníku rozhodně nebude procházka parkem, a to jakýmkoliv. Každopádně místní motokáry prostě jely a daly tak vyniknout citlivosti plynu a současně dokázaly ostře zaměstnat brzdy. A když se Vám k tomu všemu ještě podařilo trefit zadním kolem zvýšený „apex“ zatáčky (tým Jongens je trefoval celkem pravidelně), byl z vás najednou na pár vteřin řidič jednostopého vozidla. Komu se to nestalo, ten si limity nezkusil. Helmy i rukavice zde tedy měly opravdu opodstatnění.
Formát závodu, v podstatě odpovídající formátu běžných tréninků Jongens, týmu vyhovoval. Na trati v Lipníku tým sice výjmečně netrénoval (kromě Petra za příšerného lijáku), ale nakonec to zase tolik nevadilo. Ostatně, pokud nás pamět nešálí, Petr ani Alex nejsou z vítězného týmu, a přesto zajeli nejrychlejší kola ligy „B“. Nepřipadá nám však, že by svými časy někoho deklasovali.
Sobotní předem nahlášená večerní akce nás přivítala zcela prázdným kempem. Chvíli jsme si mysleli, že jsme se stali hlavními aktéry skryté kamery, ve které se 13 týmů baví v některé z pražských hospod na náš účet. Dodnes nevíme, zda tomu tak opravdu nebylo.
V horní části kempu, o které jsme dlouho neměli ani tušení, tam se však děly věci! Zatímco v dolní části kempu (v místní hospodě) jsme nejdříve poklábosili s výherkyní stříbrné medaile ve střelbě (slavila už dost dlouho), nahoře u vatry jsme později do všech detailů a se všemi týmy probrali téma „100 hodin Rychnov“, řekli si, kdo za koho pojede, a konečně se dohodli na všech detailech. Vína na nás už mnoho nezbylo, všichni byli žízniví a my jsme, bohužel, přišli příliš pozdě. Když už nebylo co pít, nepřišel nikdo další, kdo by naštípal dříví, se všemi jsme se rozloučili a šli do krásně vytopené chatky spát :-)
Vivat silver! Vivat Jongens!
A jak to celé viděl Ondřej Tůma, dočasný zástupce týmového básníka:
„Slimáci a šneci
ti nespěchají přeci,
zvolna lezou krajinou,
vedou jen oplzlé kecy.“
Jongens