Rozhovor s K.R.T. – SBM

Lukáš Ježek:  Vlastně ani nevím, která dráha mi víc sedla a asi to moc rozlišovat nebudu. Jezdecky jsem si totiž užil obě dráhy a různé podmínky na trati v Brně. Nouze o souboje nebyla ani v jednom závodě, a to mě bavilo o mnoho víc než honit setinky v kvalifikačním formátu.

Michael Jelínek: Jak Blava, tak Modřice mají něco do sebe. Na obou tratích i za různých podmínek se mi jezdilo dobře.

LJ: Spokojenost, první závod sice není tak napínavý, jako když se otočí pořadí, ale rozhodně spravedlivější než losovat krom káry i pořadí. Ani nevím jakou verzi kvaldy preferuju, super byli obě a každá měla něco do sebe. Ale přeci jen je to soutěž týmů, tak i v kvaldě by mohli jet všichni.

MJ: Rozhodně jsem aspoň pro předkvalifikaci než pořadí do závodu losovat, případně startovat dle pořadí šampiónátu. V samotné předkvalifikaci by bylo určitě lepší, kdyby se jezdila delší varianta kde se jí zúčastní každý jezdec z týmu.

LJ: Po pravdě jsem v sobotu s naším výsledkem spokojen nebyl, protože stačilo malinko víc zataktizovat a mohlo to cinknout. Místo toho až pátí a přemýšlení, jak neudělat stejnou chybu i v závodě v Brně. Poučeni z chyb jsme pak tu bednu urvali na velice dobrým 2. místě takže rozporuplné pocity ze soboty byly rázem pryč a radovali jsme se z úspěchu.

MJ: Z Bratislavy mě velmi mrzí naše poslední střídání ve druhém závodě, které bylo trochu uspěchané. Kdybych Lukáše nechal ještě chvíly déle jezdit a vystřídali bychom až po zastávce Rebels, mohli jsme atakovat druhé místo ve druhém vytrvaláku a získat placku i tam. Bohužel místo toho jsem zbytek závodu dokroužil za Martinem, který si hlídal všechny vnitřky a nebylo takřka jak předjet. Ve výsledku tedy 5 místo z Blavy nebylo dobré, obzvlášť poté když jsme na tu bednu tady měli. Pro Modřice už jsme měli připravených pár variant střídání za určitých okolností. Navíc přijel na pomoc i Mára a ve třech se nejenom strategie lépe zvládala, ale i celý závod. Kvalda dopadla dobře. Ovšem start prvního závodu už nikoliv. V zadní části tratě mě na výjezdu přetočil Pavel Klouda a hned náš závod dostal nechtěnou zápletku. Nicméně z posledního místa jsem to ještě dotáhl na sedmé místo a pak přepustil sedačku Lukymu, který to pak ještě dotáhl na čtvrté místo. Mára pak spolehlivě dojel závěr. Nakonec tedy spokojenost i přes komplikaci z úvodu prvního závodu. Ve druhém závodě jsme právě dobře načasovali první střídání. Asi po prvních 8 minutách se dostal Mára do kontaktu s jinými jezdci a mírně se propadl. To byl okamžitý signál vystřídat a nasadit Lukáše na stíhačku. Byla radost se dívat, jak tentokrát naopak našim hlavním soupeřům o bednu utíká závod, protože relativně během několika kol jsme dotáhli naše soupeře :) naopak jsme ale pak ve druhé půlce museli hlídat Korodi, kde Pavel ujel a byl druhý…..což při součtu bodů v ten moment bylo pro náš špatné. Nicméně naše tempo bylo velmi dobré a ještě před posledním střídáním jsme byli třetí a to už stačilo. Na mě pak už jenom bylo to dojet do cíle. Nicméně kára jela dobře a chtěl jsem se trochu svézt než bude konec. Nebudu lhát. Chtěl jsem zkusit zajet nejrychlejší kolo závodu. O to víc to těší, že se to povedlo. Bylo občas fajn sledovat, jak Mára se mě snažil brzdit. V posledních dvou minutách už jsem ho ale poslech ;) Stříbro z Modřic byla paráda. Nějak se nám tady začíná dařit :)) I za Lukáše jsem byl moc rád, že už to dopadlo dobře a získal s námi placku a samozřejmě láhev sektu ;)

LJ: Za speciální momenty považuji zcela jistě hardcorové defenzivní stopy některých závodníků :D skulinka se někde ale vždycky našla.

MJ: Speciální moment? No jeden by tu takový byl. V Bratislavě na hotelu se v naší chodbě odehrála bitka mezi třemi lidmi, kterou jsme registrovali s Lukášem z výtahu. Nakonec jsme se dozvěděli, že hlavní dva aktéři byli kamarádi a ten třetí asi otec jednoho z nich. Po dvou minutách už jsme radši zmáčkli přízemí a jeli výtahem dolů na večeři, protože se po nás zle koukali :D