Trénování na dráze bylo možné, minimálně o víkendu však byly jízdy s veřejností poměrně frustrující, když pořád vláli žluté vlajky a obsluha se neustále pohybovala někde na trati a vyzývala nás k výraznému zpomalení.

Před samotným závodem jsme ještě řešili dovažování – neptejte se mě, proč si někdo objedná káry s kastlíky na dovažování, ale závaží pak již nezakoupí. Z KartPlanetu nám naštěstí zapůjčili závaží – ještě jednou díky, a tak jsme mohli jet standardní challenge s dovažováním na 85 kg.

Jako vždy u challenge jsme začali s kvalifikacemi, podle kterých jsme vždy rozřadili jezdce do finále A, B, C. Od začátku bylo jasné, že do boje o příčky nejvyšší zasáhnou týmy MishMash, FakeSonic (ten na poslední chvíli doplněný o kvalitní náhradníky) a tým omlazený o Jirku Vostoupala, bývalý Type-R, nově Kartel. Zejména Mirek Kořínek z Kartelu potvrdil, že nováčkem roku 2025 byl vyhlášen správně, když vyhrál ve Wackersdorfu bodování jezdců.

Pořadí nakonec bylo rozhodnuto tím nejmenším rozdílem – vždy o bod, když na třetím místě skončili Sonici (my si interně ještě ověříme, zdali jsou stále “Fake”), druhý skončil Kartel a na prvním místě skončil MishMash – ten tak započal úspěšně obhajobu titulu, avšak těsné výsledky ukazují, že MishMash nemá nic jisté, obzvláště dorazí-li Sonici ve standardní sestavě!

Na závěr bych chtěl ocenit  jednak výkon nováčků Falkon Motorsport, kteří mají bezpochyby velký potenciál, a jednak práci komisařů Davida a Verči – i tam spatřuji potenciál!

S ohledem na nejasnosti kolem výsledků z chebského závodu bylo skoro do poslední chvíle otázkou, jak moc těsné výsledky v šampionátu budou. Z toho důvodu byl za závodní formát zvolen challenge. U něj je menší šance, že se závod změní v „krvavou řež“, jako by tomu mohlo být u spravedlivých sprintů, a zároveň není riziko, že jedna špatná kára efektivně vyřadí tým z boje o celkový titul, jako se to může stát u vytrvalostního závodu.

Každý tým tak jel kvalifikaci na všech 12 kárách, do závodu se motokáry losovaly. Samozřejmě si někteří jezdci vylosovali některou káru vícekrát, a tak se opět rozproudila debata o přiřazování techniky do závodu při formátu challenge.

Celkové výsledky se však příliš neodchýlily od standardu sezony, když první 3 místa obsadily týmy Wacky Wheels, Fake Sonic a MishMash. Vítězi se stali jezdci Wacky Wheels, u kterých by však jakékoliv jiné než první místo bylo vnímáno jako zklamání. Pepu a Jirku, kteří jsou v KP jako doma, totiž doplnil Dominik Šurýn, jenž je jedním z nejrychlejších rentalových jezdců v republice, což ostatně potvrdil i svým prvním místem v bodování jezdců.

Druhé místo obsadil Fake Sonic, který bodově skončil jen 18 bodů za Wacky, a to i díky Vojtovi Štegovi, který byl v celkových výsledcích druhý. Fake Sonic tak potvrdil svoji sílu a nebýt poměrně slabších prvních dvou závodů sezony, titul by byl s pohodlným náskokem jejich.

Třetí skončil MishMash, tentokrát však trochu „v zemi nikoho“, když měl 50bodovou (bez jednoho bodu) ztrátu na Fake Sonic a 50bodový náskok na čtvrtý Top Grip. Za výsledky MishMashe stojí poměrně výrazné výkony Jakuba Svobody, a to jak v pozitivním, tak negativním slova smyslu. Kuba sice vyhrál 2. a 4. závod (tedy polovinu všech jízd), zároveň se mu však „povedlo“ sednout do špatné káry při třetí kvalifikaci, a tak ve třetím závodě startoval v nejpomalejší rozjížďce.

K celkovým výsledkům si více řekneme na letošním vyhlášení, kde se, doufám, potkáme již tuto sobotu ve 14h!

Závod probíhal za tmy a v chladném počasí, a nabízel tak vysokou pravděpodobnost proměnlivých podmínek. Trať však zůstala po celou dobu suchá a vykázala regulérní podmínky s rozumnou mírou přilnavosti. Pro rychlé tempo tak jezdci museli předvést plynulou a citlivou jízdu, ale zároveň bylo možné vyměnit tempo za tvrdé předjížděcí manévry a využít tak předjížděcí potenciál chebské trati naplno. K napínavým závodům přispěla i relativní vyrovnanost jednotlivých kár, kdy jedinou zřejmou výhodu nabízela kára startující ze zadních pozic a naopak výkonnostního (až nevýkonnostního) Černého Petra ukrývala kára startující ze špičky.

Nutno říci, že podmínky slibující zajímavé a napínavé závodění, byly naplněny. Vítězství si z Chebu odváží tým MishMash, který si v hned v prvním závodě vysloužil tučnou penalizaci za incident na trati a ve třetím závodě ztráty naplno doplatil na nespolehlivou káru z čela roštu. Tato zaváhání však vyrovnal mj. nejvyšším počtem vítězství v rozjížďkách – celkově 6 z 12 –, a o jediný bod uhájil první příčku před druhým týmem. Tím byl tým Fake Sonic, který do celého klání vstoupil naopak naprosto suverénním výkonem a zdálo se, že nebude mít v průběhu večera konkurenci. A ačkoliv Petr Zoubek zaznamenal 4 vítězství a nejvyšší počet bodů ze všech jezdců, k celkovému vítězství chybělo vybojovat v každém závodě v průměru o 0,17 bodů více. Na pódiu nechyběl ani rozjetý tým Wacky Wheels, který po druhém místu z Třince a hladkém vítězství z Ostravy hrozil silným závěrem sezony. V Chebu WackyWheels však na první dva týmy nepatrně ztratil, a ačkoliv výsledky jeho tří borců byly nejvyrovnanější z čela pole, nadraftovaný chebský specialista Josef Kříž naplno nenaplnil naděje kolegů a nezajistil chybějících pár bodů.

Za takto srovnanou první trojicí byla situace o něco méně dramatická. Pravidelné umístění v první třetině všech týmů potvrdili jezdci Top Grip následovaní podobně konzistentními piloty týmu First Gear. Naprosto klíčové body si z Chebu za celkově šestou příčku odváží jezdci Apex Racing, kteří se tak v šampionátu bodově srovnali s Red Šneks. Šneci vybojovali až osmé místo za sedmými KBR. Poslední třetinu pole obsadili devátí MIKORA racing, desátí Type R, jedenáctí RKB a dvanáctí Forza Ragazzi, kteří se dlouhodobě potýkají s neúplnou sestavou.

Do posledního závodu v Praze tak přijedou hned dvě dvojice týmů, které budou mít svého úhlavního soka. Těmi jsou FakeSonic a WackyWheels, které budou startovat se shodným počtem 106 bodů, a Red Šneks a Apex Racing, kteří do Prahy přijíždí shodně se 47 body. Dají se tak (nejen) mezi nimi očekávat nekompromisní souboje a jezdci všech týmů budou mít důvod k obezřetnosti, aby se do některého z nich nechtěně nezapletli.

— Extra bod za nejrychlejší kolo si připsal Josef Kříž (01:00.981).

Závod v Ostravě bych nazval takovým flashbackem do minulosti. Přeci jen v posledních letech jsou v našem kalendáři tratě mistrovství republiky – třeba v Chebu, Třinci, nebo Vysokém Mýtě, které jsou na opravdu vysoké úrovni, nebo alespoň tratě, kde se úročí dlouholeté zkušenosti s pořádáním závodů a provozování půjčovny – kupř. Kartplanet nebo Modřice.

Motopark Ostrava je docela dobrým okruhem, ale zkušenosti s pořádáním závodů zde přeci jen chybí, stejně jako motokáry umožňující dovažování. Obecně jako pamětník KartRace můžu říct, že je zajímavé sledovat, jak se názor na vyvažování posunul. V dřívějších dobách se vedly nekonečné debaty o vlivu váhy a smyslu dovažování, dnes je již ale absence motokár umožňujících dovažování vnímána jako jednoznačné minus dané trati. Současné pole je totiž velmi vyrovnané, a tak výhoda půl vteřiny v důsledku nižší váhy některých jezdců je jasně zřetelná.

Jako organizátor jsem měl trochu obavu o vyrovnanost kár, a proto jsem zvolil spravedlivé sprinty, kde každý tým jede každou káru. No a aby o tom nebyl žádný pochyb, tak jsme si to vše dali dvakrát. No zpětně uznávám, že 24 sprintů bylo možná trochu moc a i s lehce váznoucí organizací a ne úplně spolehlivými motokárami to vedlo k tomu, že jsme v Ostravě byli do pozdních večerních hodin a většinu z nás čekala skoro 4-hodinová cesta domu.

Co se týče výsledků závodu, tak ty byly ovlivněny sestavou týmu KBR, který nasadil tři náhradníky, vybojoval třetí místo a odsunul tak letní suverény Fake Sonic až na čtvrté místo. Tato kontroverze nám rezovnovala v šampionátu pár týdnů a je otázkou, s jakými návrhy na změnu pravidel přijdou týmy na letošní vyhlášení. Druhý v Ostravě skončil MishMash a na první místo se po opravdu dlouhé době vyšvihly Wacky Wheels.

Poznámka:
Extra bod za nejrychlejší kolo si připsal Tomáš Musila dvakrát, po směru 44.855, v protisměru 44.375.